Pavel Zahradník Reihenfolge der Bücher

Autor popisuje různé kriminální případy z Krkonoš a Podkrkonoší v poslední třetině 19. století. Vraždy, pokusy o znásilnění, loupežná přepadení, loupeže, podvody a krádeže jsou vylíčeny na základě protokolů ze soudních přelíčení i zpráv v dobovém tisku. Ať už jde o zákeřnou loupežnou vraždu bývalého starosty Dolního Dvora a hostinského Josefa Holmanna, vraždu a pokus o znásilnění mladé dívky Marie Borufkové, loupežné přepadení tkalce Eduarda Kluga, sňatkovou podvodnici i zakázané praktiky spiritistů. Setkáváme se zde s nenapravitelnými recidivisty i dosud netrestanými pachateli, kteří byli za své činy odsouzeni k různým trestům žaláře či vězení. Osudy pachatelů se zároveň proplétají s osudy obětí jejich zločinů. Kniha přibližuje příběhy lidí z doby již dávno minulé, její téma je však stále aktuální, neboť zločin a trest přetrvávají stále, byť jejich podoby se postupem času mění.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v knize shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Kniha o dějinách mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze „Stěžeň, jenž drží loď“ od historika Pavla Zahradníka, mimo jiné spoluautora monumentálních publikací o mariánských, trojičních a světeckých sloupech zejména v českých regionech. Obnovení mariánského sloupu a jeho vztyčení v roce 2020 patří k nejvýznamnějším kulturním počinům v naší vlasti po roce 1989. Zkušený historik s bohatou praxí v archivních průzkumech přináší řadu dosud neznámých zjištění, zejména v kapitolách o počátcích sloupu, jeho opravách a pobožnostech v 19. století. Ačkoliv autor předesílá, že se jedná o studii historickou, přináší i některé nové úvahy, přesahující do oblasti uměleckohistorické, jako např. srovnání s ostatními sloupy tohoto typu v Evropě.

Encyklopedie, zatím nejúplnější soupis osobností českého stavitelství od středověku do 1. poloviny 20. století, byla zpracována předními historiky umění na základě mnohaletého studia pramenů. Neobsahuje proto jen dosud známé a zveřejněné údaje, ale také řadu dosud nepublikovaných archivních zjištění. Nahrazuje tak a v mnohém i opravuje zatím stále používaný, ale dnes už zastaralý Nový slovník československých výtvarných umělců Prokopa Tomana.

Publikace zachycuje zajímavá témata z historie, zhruba od 14. století až po současnost. Autorské texty, doplněné o dobové kresby, mapy, dokumenty či fotografie, jsou o přírodě, místních názvech, významných osobnostech, a také o průmyslu. Součástí knihy není jen historie. Jsou v ní také fotografie ze současnosti.

Nález středověké wroclavské vlašské knihy představuje významný objev, který mění pohled na historii Krkonoš, Jeseníků, Jizerských a Lužických hor. Publikace Cesty Vlachů, připravená autory Pavlem Zahradníkem a Ottou Štemberkou, přináší překlad klíčových pasáží tohoto rukopisu, který se zaměřuje na středověkou alchymii, Vlašské hledače a magické obřady. Rukopis, vzniklý v první polovině 15. století, popisuje lokality bohaté na drahé kovy a kameny a byl považován za ztracený až do jeho nedávného objevení. Vlašské knihy dokládají, že Vlaši skutečně působili v Krkonoších a zanechali po sobě stopy, které lze dodnes nalézt. Historik Pavel Zahradník potvrzuje, že existují v terénu značky, které lze identifikovat podle těchto knih. Rukopis obsahuje nejen cenné informace o cestách k nalezištím, ale také části týkající se alchymie, magie a astrologie, což z něj činí výjimečný historický dokument. Publikace se snaží přiblížit čtenářům tuto cennou památku a osvětlit nejstarší dějiny osídlování horských oblastí.

Krkonoše a jejich podhůří jsou plné pozůstatků lidské činnosti, za kterými se ukrývají osudy konkrétních lidí. Jejich příběhy souvisí se specifickým vývojem oblasti. Stejně tak i osud památek na lidskou přítomnost je silně spojen s vývojem společnosti a hospodářstvím v nejvyšších českých horách. Tato kniha je věnována objektům, které v důsledku různých událostí již zanikly, chátrají nebo jim zánik hrozí. Seznámíte se mimo jiné s osudem několika zaniklých či zcela přestavěných krkonošských bud, které úzce souvisí s horským hospodařením i rozvojem turistického ruchu. Následuje několik památek lidové architektury a zaniklých či chátrajících šlechtických sídel i církevních památek. Výrazné zastoupení pak mají památky technické - mlýny, papírny, textilky, sklárny a zaniklá důlní díla.