Daniel Povolný Bücher

Katalog výstavy k obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Souběžný anglický a německý text, faxim. v ruštině

The edited collection is the first attempt to take a more coherent look at the Russian perception of the Prague Spring and the Warsaw Pact occupation of Czechoslovakia in August 1968. The publication is therefore a collection of interviews, memoirs and academic studies focusing on Russian soldiers, dissidents and journalists involved in and affected by the Soviet invasion. The book begins with a focus on the Soviet soldiers who came to Czechoslovakia. It depicts their inner world and the mighty machinery of the Soviet propaganda to which they were exposed. The Archive supplement offers a fresh look at the role of KGB and the Soviet embassy in the Czechoslovak events of August 1968 by Russian historians Nikita Petrov and Olga Pavlenko. The second part presents the Soviet journalists living in Prague in 1968 who supported the Prague Spring and subsequently paid for their stance by being deported and losing their job. The last part of the book focuses on the kinship that the Soviet liberal intelligentsia and dissident movement, which emerged while Leonid Brezhnev was tightening the screws in the USSR in late 1960s, felt toward events in Prague, which for them represented one of the last hopes for change. It begins with the study of the Czech researcher Tomas Glanc exploring the different reactions on Prague Spring and August 1968 invasion among the Soviet inteligentsia. Interviews with former Soviet dissidents Lyudmila Alexeeva and Natalia Gorbanevskaya follow. As a supplement, the diary of the ordinary Soviet citizen Elvira Filipovich - a Russian biologist married to a Czech who witnessed the August 1968 in Moscow - is included.

11 dopisů z Pankráce napsaných 24. - 27.6.1950. M.Horáková ve svém "posledním přání" požádala mimo jiné o předání dopisů pozůstalým. K tomu však za vlády komunistů nedošlo. A StB zkonfiskovala vše kromě osobních věcí dcery Jany. Až po 17. listopadu JUDr. Lubomír Štěpán odevzdal dopisy JUDr. Burešové. O vydání se zasloužil JUDr. Otokar Kronský.... celý text

Cílem této práce je zmapovat události, které měly zásadní vliv na vývoj Pražského jara v roce 1968 a které se udály od podzimu 1967 do konce roku 1968. Pozornost bude sice věnována především armádě, ale kořeny jejího postoje v srpnu 1968 leží mimo ni, a proto je také nutno rozebrat, popsat a dát do souvislostí základní změny na československé mocenské scéně a postoje, které k tomu zaujímaly ostatní socialistické státy v čele se Sovětským svazem. Armádní historie tohoto období by si kvůli svému celkovému rozsahu zasloužila podstatně širšího – několikasvazkového – zpracování, nicméně i tak doufáme, že přes všechna nezbytná zjednodušení v líčení některých momentů vám oba díly této knihy přinesou dosud nepoznaný zážitek. Vzhledem k tomu, že je kniha rozdělena do dvou dílů, nejsou záměrně vylíčeny všechny události a souvislosti, které spadají do srpna 1968, případně do dřívější doby, aby se vzájemně nepřekrývaly a nemusely být znovu zdlouhavě popisovány. První díl tak končí detailním, byť ne úplně vyčerpávajícím popisem prvního dne invaze převážně z pohledu armád Varšavské smlouvy a stručným přehledem dějů okolo nich do konce srpna, zatímco druhý díl, připravovaný na příští rok, se bude věnovat úhlu pohledu ČSLA a československých občanů i jejich interakci s intervenčními vojsky včetně celkového vojenského i politického vývoje do konce roku 1968.

Výpravná obrazová publikace k 50. výročí dramatických událostí srpna 1969. V srpnu 1968 se téměř všichni občané Československa semkli a během obsazování země pěti armádami Varšavské smlouvy kladli okupantům masivní pasivní odpor. O rok později bylo mnohé jinak. Již od jara 1969 se Komunistická strana Československa a všechny bezpečnostní složky tehdejšího režimu důkladně připravovaly na první výročí srpnové okupace. Kolik plánovaly nasadit lidí a techniky? Jak probíhaly několikadenní střety s demonstranty? Kolik obětí a zraněných na obou stranách si vlastně vyžádaly? A jaké tresty a odměny na účastníky pouličních bojů čekaly? Odpovědi na tyto i řadu dalších otázek přináší kolektivní monografie, kterou připravili přední odborníci na danou problematiku a jež obsahuje mnoho dosud nikdy nepublikovaných informací, dobových fotografií a dokumentů.

Příběh muže, který dal vzniknout motocyklům JAWA. Poutavě napsaná a zároveň fakty nabitá kniha o životě známého vynálezce a podnikatele Ing. Františka Janečka (1878–1941) přináší mnoho dosud neznámých poznatků o jeho pracovním i osobním životě. Ze synka venkovského sedláka z východních Čech se Janeček postupně vypracoval na uznávaného prvorepublikového vynálezce a podnikatele, který proslul výrobou zbraní a motocyklů Jawa. Jeho životním osudem se stalo neustálé zkoušení něčeho nového a vylepšování stávajícího; ne nadarmo se proto jeho slévárně říkalo „slévačská univerzita“. Jak se mu tuto vlastnost podařilo skloubit s podnikáním, jak se vyrovnal s nástrahami konkurence a doby, v níž žil, ale také s úskalími rodinného života? Odpovědi na tyto i další otázky naleznete právě v této monografii.

Publikace přináší sumarizační přehled všech klíčových okamžiků, které jsou s existencí VKPR spojeny. Stejně tak jsou zde představeny hlavní osobnosti, jež se na jejím fungování podílely. // Souběžný anglický text.

Pojmem operativní technika lze označit technická zařízení, která umožňovala skryté pořizování obrazových záznamů (tajné fotografování, filmování a pozorování), zvukových záznamů (krátkodobý a dlouhodobý prostorový odposlech a odposlech telefonu), zjišťování informací z písemností (prověrka korespondence a chemická prověrka korespondence) a pronikání do uzavřených prostor (tajná technická prohlídka).

Tato práce se snaží postihnout vojenské aspekty situace, která předcházela pádu prezidenta a 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného, tedy tzv. pokusy o vojenský puč, aféru genmjr. Jana Šejny a její důsledky pro armádu. Zabývá se i reakcí sovětských politických a vojenských špiček na probíhající proces „pražského jara“. Sleduje také vývoj vojenského řešení obrodného procesu v Československé socialistické republice, které se objevuje již koncem února 1968 a jež skrytě probíhá na pozadí politických jednání sovětských představitelů s čs. politiky i s ostatními nejvyššími funkcionáři východního bloku. Hlavní pozornost je věnována průběhu invaze ve dnech 21.–31. srpna 1968 jak z pohledu 5 armád Varšavské smlouvy, tak z pohledu Československé lidové armády.