Marco Patricelli Bücher

Únos italského diktátora Benita Mussoliniho, internovaného v hotelu Campo Imperatore na nepřístupném horském masívu Gran Sasso, je považován za jednu z nejdobrodružnějších epizod druhé světové války. Italové považovali toto místo za nedobytné, avšak Němcům se podařilo zorganizovat složitou operaci, během níž italští policisté a vojáci jen bezradně sledovali, jak na hotel přistávají německé kluzáky plné výsadkářů. Ti rychle obsadili hotel, posadili Mussoliniho do letadla a odletěli s ním. Hlavní postavou této vojenské operace byl Otto Skorzeny, elitní člen SS a specialista na zvláštní úkoly, označovaný jako „nejnebezpečnější muž na světě“. Italský historik Marco Patricelli, na základě pečlivého studia archivních materiálů a osobních setkání, dospěl k závěru, že Skorzeny si neoprávněně přisvojil zásluhy za Mussoliniho únos a stal se hrdinou v očích Hitlera, který chtěl akci prezentovat jako ukázku schopností německých vojáků. Skorzenyho role však byla jiná. Operaci, o níž se stále hovoří na vojenských akademiích, připravili generál Kurt Student a major Harald Mors, který plánoval detaily a velel akci na místě. Patricelli čtenářům předkládá strhující příběh plný politických intrik, špionáže a vojenských operací, rekonstruující události, které se odehrály 12. září na Gran Sassu.

La storia spesso passa attraverso episodi e momenti significati-vi che le persone vivono e che riflettono nelle loro vicende esi-stenziali. Lintensa vita di Wojciech Narębski ha dellincredibile, perche ha vissuto un momento cruciale della storia europea, at-traversando le terre desolate siberiane e orientali, combattendo sul suolo italico ed infine raggiungendo la tanto agognata patria polacca. In questo libro abbiamo voluto raccontare la storia del soldato Narębski e del II Corpo dArmata del Generale Anders: un esercito di ufficiali, contadini, operai, intellettuali, donne ed ebrei, passati dai gulag stalinisti a combattere contro le armate nazifasciste, ritrovandosi poi, a conflitto finito, a vivere da esi-liati sia nella propria terra sia in quelle che avevano contribuito a liberare con grande sacrificio di vite umane. Ugo Rufino

Witold Pilecki, un intellettuale polacco e ufficiale di cavalleria, intraprende nel 1940 una missione apparentemente folle: si fa arrestare dalla Gestapo a Varsavia con documenti falsi per scoprire la verità sui campi di concentramento, che risulta ben peggiore delle peggiori fantasie. Rischiando la vita, si dedica a creare una rete di resistenza e assistenza sia all'interno che all'esterno del lager, riuscendo a infiltrare circa 2.000 persone in due anni e mezzo. Nel 1943, dopo aver evaso, partecipa all'insurrezione di Varsavia nel 1944, ma viene catturato fino alla fine della guerra. Dopo la guerra, si trasferisce in Italia, redige un ulteriore rapporto e si offre per una missione in Polonia, ora sotto il controllo sovietico. Nel 1947, i servizi segreti comunisti lo arrestano e lo torturano per mesi, estorcendogli una confessione solo minacciando la sua famiglia. Viene giustiziato il 25 maggio 1948, e il suo operato cade nel silenzio. Un suo ex compagno di prigionia, divenuto premier e poi presidente della repubblica, si appropria del merito della resistenza ad Auschwitz. Ancora oggi, i familiari non sanno dove sia sepolto.