Hubert Valášek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

První svazek publikace V objetí zrady se soustředí na události z doby nacistické a komunistické diktatury, včetně méně prozkoumaného poválečného období let 1945–1948. Kniha nabízí detailní a demytizující pohled na dění ve Zlíně a okolí, přičemž na konkrétních příkladech ukazuje, že ne každý, kdo se po válce prezentoval jako vlastenec, jím skutečně byl. Naopak odhaluje příběhy zrádců a kolaborantů, kteří sledovali pouze vlastní prospěch bez ohledu na režim. Autoři čerpali z dosud nezpracovaných policejních, četnických a vyšetřovacích spisů a přinášejí nové poznatky. Kniha rovněž popisuje poválečné převzetí Baťových závodů a vedení města Zlína komunisty. Zvláštní pozornost je věnována temné roli zlínského drogisty Vladimíra Hájka a zaměstnance Baťových závodů JUDr. Ivana Holého, kteří jako spolupracovníci zlínského gestapa využívali zradu k budování poválečné kariéry. Kniha je určena čtenářům se zájmem o objektivní zpracování regionálních dějin a tabuizovaných témat moderních československých dějin.

Druhý svazek publikace V objetí zrady se soustředí na I. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky, jedno z největších odbojových seskupení na Moravě, a demytizuje romantické legendy vytvořené poválečnou komunistickou propagandou. Kniha čerpá z dosud nezpracovaných policejních a vyšetřovacích spisů, které přinášejí objektivnější pohled na partyzánský odboj. Publikace odhaluje, že mezi skutečnými hrdiny se v řadách brigády objevovali také zbabělci a zločinci. Autoři poukazují na temnou roli konfidentů gestapa, kteří pronikali přímo do štábu brigády. Kniha se detailně věnuje stinným stránkám partyzánského působení, včetně vynuceného zásobování civilního obyvatelstva, tragédiím vypálených pasekářských osad (Ploština, Prlov, Vařákovy paseky). Rovněž mapuje nepotrestané zločiny kryté zákonem o retribuci. Cílem publikace je nabídnout komplexní a vyvážený pohled na události na Valašsku a Zlínsku, zdůrazňující, že tíhu války nesli především běžní občané.

Krátce po 15. březnu 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa a.s. Zlín ocitlo v obtížné situaci ohledně vlastnictví. Největší akcionář Jan Antonín Baťa byl v USA a neplánoval návrat. Po tajných jednáních se do vlasti vrátila Marie Baťová, vdova po zakladateli, aby firmu řídila. Nacisté však nasadili svého zástupce, aby dohlížel na české vedení a připravil ovládnutí společnosti. Český management si včas našel spolehlivého německého ředitele Albrechta Miesbacha, který se nikdy nestal členem NSDAP. I když oficiálně neslíbil loajalitu, rozhodl se podporovat české kolegy. Musel manévrovat mezi zlínskými Němci a podařilo se mu zachránit mnoho občanů z koncentračních táborů a gestapa. Po porážce Slovenského národního povstání zajistil návrat povstalců do firmy a podpořil slovenské povstání a partyzánské hnutí. Účinně bránil přesunutí výroby do Německa a zachránil zlínskou továrnu před destrukcí na konci války. I přes riskování života pro českou věc byl po osvobození Československa obžalován z pronacistických postojů, ale nakonec osvobozen. Po návratu do Německa se úspěšně zapojil do podnikání s pomocí Marie Baťové a jejího syna Tomáše.