Štěpán Kaňa Bücher

Starobylé spojení mezi spiritualitou a vášnivou láskou se v moderní době ztratilo v hlubinách nevědomí. Důsledkem je zřetelný pocit nespokojenosti v mezilidských vztazích. Ženská instinktivní přirozenost musí být nyní znovuobjevena, vyzdvižena z nevědomí, neboť její pochopení a uznání jak muži, tak ženami je zásadní podmínkou úspěšného pokračování na cestě k celosti. Pochopení úlohy posvátné prostitutky, lidské ženy, která ztělesňuje vlastnosti bohyně lásky, může být způsobem, jak rozpoznat a naučit se respektovat božské vlastnosti projevující se v každém člověku. S předmluvou Marion Woodmanové.

Kniha se podrobně a apoliticky zabývá mylnými představami a ideologickým zkreslením mainstreamové prezentace vědy o klimatu, jež je mnohem méně černobílá, než si mnozí lidé uvědomují. „Science is settled“ je dnes oblíbené a dost špatně přeložitelné heslo klima-alarmistů. Obvykle sepřekládá jako „věda ví“. Ale skutečně „věda ví“? Jak v knize dokládá renomovaný vědec Steven E. Koonin, věda o klimatu je ve skutečnosti „unsettled“, tedy nejen že jednoznačně „neví“, ale nemá ani dostatečná data k tomu, aby mohla diktovat veřejnou politiku. Jeho práce je vynikající studií o nesmírné složitosti a nejistotách panujících v této oblasti a je rovněž varovným příběhem o tom, jak interpretační filtry v procesu vytváření politiky debatu o klimatu určovaly a často deformovaly. Koonin rozhodně netvrdí, že ekologické problémy neexistují a že je nemáme řešit. Pouze se snaží ukázat, že debata o nich je zbytečně vyhrocená a vedená špatným směrem. Steven E. Koonin je jedním z nejuznávanějších amerických vědců, člen Národní akademie věd a vedoucí osobnost vědecké politiky USA. Byl náměstkem ministra pro vědu na ministerstvu energetiky za prezidenta Obamy, kde zodpovídal za program výzkumu klimatu a strategii energetických technologií.

Franz Kafka, pražský německý židovský spisovatel, se narodil v roce 1883 jako syn bohatého obchodníka. V roce 1924, v nedožitých jednačtyřiceti letech, zemřel na tuberkulózu. Daryl Sharp ve své knize popisuje psychologické pozadí konfliktních situací, které poznamenaly jeho život. Na příkladu Franze Kafky dále ukazuje, jaký význam má pro rozvoj umělecké osobnosti neurotické napětí vznikající z konfliktu mezi požadavky vnějšího a vnitřního světa, jakou roli obecně hraje v rámci individuačního procesu mateřský komplex, archetypy animy a stínu a jak se průběh individuace zobrazuje ve snech prostřednictvím snových symbolů.

Autor pátrá po potenciálních duševních zdrojích mužské sexuality a obnovy identity v době současného úpadku patriarchálního systému. Zkoumá strukturu archetypických základů mužství a jeho nejvýznamnější symbol: falos. Archetypický prvotní falos (fallos protos) považuje za významnou tvůrčí psychickou sílu a jeho symboly za mužské obrazy boha. Pochopení principů působení prvotního falu a jeho uznání jako jednoho ze základních vývojových psychických činitelů je podle Eugena Monicka podmínkou rozvoje individuality, individuace, příslibem rovnocenných vztahů mezi muži a ženami, příslibem postpatriarchálního jednotného světa (unus mundus) nového vědomí.