Rodinná encyklopedie, do které se s chutí ponoří čtenáři všech generací, přináší esejisticky pojatá hesla týkající se Vánoc a vánočních zvyků nejen u nás, ale i v řadě zemí Evropy a světa. Štědrý den a jeho zvyky, obyčeje i sváteční pokrmy včetně cukroví leží sice v centru pozornosti, autorka si však všímá i dalších svátečních dnů od počátku adventu přes Mikuláše až po svátek Tří králů.
Autorka populární encyklopedie o Vánocích v obdobném duchu zpracovala i druhý okruh nejvýznamnějších církevních svátků – Velikonoc, a to včetně jejich předkřesťanské tradice, mnoha lidových zvyků, obyčejů a pověstí se svátky spojenými od masopustu přes postní období až k velikonočnímu týdnu a jeho pokračování v církevním kalendáři. I tentokrát sleduje tyto svátky nejen v různých regionech Čech, Moravy a Slezska, ale také v řadě dalších zemí.
Víte, co je I.N.R.I.? Víte, co je liturgický rok? Víte, co jsou roráty? Víte, co je Urbi et orbi? Víte, co je Yule? Valburga Vavřinová vás seznámí ve svém nenápadném „breviáři“ faktů s vývojem a jednotlivostmi církevního roku a osvětlí vám, proč Vánoce nejsou od toho, aby se lidé na sebe snažili být pár dní hodní, přecpali se dobrotami a soutěžili, kdo dá komu dražší dárek. Abeceda Vánoc je věcnou encyklopedií informací o nejpopulárnějších svátcích roku, starobylými Kelty počínaje a první polovinou dvacátého století konče. S chutí do toho!
Publikace nabízí informace o fotografických ateliérech, které působily v 19. a na počátku 20. stol. v zemích Koruny české. Hesla obsahují základní údaje o jednotlivých fotografech a jejich podnicích, přinášejí též ukázky jejich práce.
Po Abecedě Vánoc a Abecedě Velikonoc nabízí naše autorka Abecedu, která nás zavede do světa maškar, vydlabaných dýní, rakviček se šlehačkou, svíček, vzpomínek na mrtvé, smutku i veselí… Dozvíme se, do jaké míry byl předobrazem těchto svátků (anglosaský Halloween, jihoamerický Den zemřelých, španělská Noc čarodějnic, západokřesťanské Dušičky) svátek Samhain, který byl slaven v předkřesťanských dobách na území, osídleném Kelty. Dozvíme se také – krom spousty zajímavých informací –, že černá barva je nejtmavším odstínem bílé a že chryzantémám se v českých zemích říkalo listopadka nebo dušička.
Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach. Různé názvy snad vznikly podle bohyně jara Ostary (Eostre) či zkomolením středohornoněmeckého Urständ (zmrtvýchvstání) nebo Osten (východ). Slovanské Velikonoce odkazují na Velkou noc, slavnost Kristova zázračného zmrtvýchvstání. Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání). Boží hod velikonoční je prvním dnem velikonoční doby, která trvá 50 dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku. Valburga Vavřinová navazuje na svoji úspěšnou věcnou encyklopedii Abeceda Vánoc a chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.
Svatovalentinský svátek (14. únor) je jedním z mála dní v roce, kdy většina mužů a žen nemyslí na sebe, ale na své milované. Přestože svátek považuje většina Evropanů za komerční oslavu dovezenou z USA, stále častěji je připomínána i jeho původní duchovní podstata, která se zrodila z rytířských ideálů na evropských středověkých panovnických dvorech. Valburga Vavřinová touto knížkou navazuje na své předchozí úspěšné věcné encyklopedie Abecedu Vánoc, Abecedu Velikonoc a Abecedu Dušiček a Halloweenu
Závěrečný svazek edice Průvodci všedním životem je zasvěceným průvodcem nejvýznamnějšími svátky křesťanského i občanského kalendáře, zvyky a obyčeji, které se slaví nebo připomínají během roku. Publikace je vybavena bohatým obrazovým materiálem. Je určena nejen žákům a pedagogům, ale i široké čtenářské veřejnosti.
