Rea Michalová Bücher

Karel Teige ovlivnil českou kulturu v mnoha oblastech a jednoznačně patří k mimořádným osobnostem českého moderního umění. Jeho tvorba je však paradoxně známa a uznávána více v zahraničí než u nás. Kniha Karel Teige – Kapitán avantgardy je dalším příspěvkem k odčinění tohoto dluhu. Její autorka, historička umění Rea Michalová, se navrací ad fontes a především na základě přímých citací známých i zapomenutých Teigeho textů, prací jeho generačních souputníků, autentických vzpomínek i dokumentů zprostředkovává fascinující příběh myšlenkového vývoje a názorového zrání jednoho z nejinspirativnějších, byť v mnoha ohledech rozporuplných tvůrců české moderní kultury.

První novodobá, reprezentativní monografie Jana Baucha, vynikajícího malíře, jediného českého umělce, který prožil téměř celé 20. století a jehož citově vzrušené, mistrovské dílo přesáhlo hranice své generace a své země. Jeho obrazy z třicátých let jsou barevnými drahokamy spojujícími skutečnost s představou, ty z čtyřicátých let obsahují napětí a tragiku doby, varování i úzkost, jsou skrytými symboly. V padesátých letech a později dostává Bauchova malba nový řád, upomínající na nejstarší humanistické poselství, jež tvůrcova ruka, která poslouchá hmotu a ctí její zákony, odevzdává neustále a nezprostředkovaně dál do dějin. Rea Michalová (monografie); Peter Kováč (esej)

Karel Teige ovlivnil českou kulturu v mnoha oblastech a jednoznačně patří k mimořádným osobnostem českého moderního umění. Jeho tvorba je však paradoxně známa a uznávána více v zahraničí než u nás. Kniha Karel Teige – Kapitán avantgardy je dalším příspěvkem k odčinění tohoto dluhu. Její autorka, historička umění Rea Michalová, se navrací ad fontes a především na základě přímých citací známých i zapomenutých Teigeho textů, prací jeho generačních souputníků, autentických vzpomínek i dokumentů zprostředkovává fascinující příběh myšlenkového vývoje a názorového zrání jednoho z nejinspirativnějších, byť v mnoha ohledech rozporuplných tvůrců české moderní kultury.

První novodobá publikace souhrnně se zabývající klasicismem ve výtvarném umění. Definuje ho jako pojem a vysvětluje jeho významy od antiky do 20. století. Podrobně se zabývá klasicistními projevy v moderním evropském, především francouzském umění a následně v českém prostředí, od 90. let 19. století až do 30. let minulého století. Samostatné medailony pojednávají o André Derainovi, Pablu Picassovi, Janu Preislerovi, Bohumilu Kubištovi, Josefu Čapkovi, Rudolfu Kremličkovi a Otakaru Kubínovi – Coubine a dalších. Kniha upozorňuje na důležitou roli klasicistních tendencí v moderním umění a dokazuje, že tradice a originalita si nemusí protiřečit.Zvláštní pozornost si zaslouží obrazová příloha. Autorka vybrala reprezentativní soubor méně známých a vzácných výtvarných děl.

Monografie zachycuje život a dílo (malířskou tvorbu) jedné z hlavních osobností devětsilské malířské generace a české imaginativní malby.

Uměleckohistorická studie pojednává o problematice tradicionalismu a moderního umění koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. Odvíjí se od výstavy francouzského malíře Émila Bernarda (1868-1941) roku 1909 v Praze a rozehrává fiktivní „diskuzi“ čtyř umělců (Émile Bernard, Maurice Denis, Bohumil Kubišta, Miloš Marten) o tom, jaká by současná tvorba „po impresionismu“ měla být. Bohumil Kubišta (1884-1918), přesvědčený, že "člověk nový je skutečně jinak uzpůsoben nežli člověk starý", si s Émilem Bernardem, bojovníkem za „uměleckou Renesanci“, mohl porozumět skutečně jen těžko. Ale na druhou stranu je tu přece něco, co všechny jmenované spojuje: program syntetické malby, symbolismus se sklonem k mysticismu a především hluboké přesvědčení a neoblomná víra v uměleckou pravdu, kterou hájí, bez ohledu na strasti, jež s sebou přináší.