Podtitul: Růžový Sad přátelství a míru Lidice (1955–2015) / Rose Garden of Peace and Friendship Lidice (1955–2015). Publikace vydaná k 60. výročí založení Růžového sadu přátelství a míru v Lidicích. Odborná publikace pojednávající o historii a současnosti růžového sadu obsahuje mimo jiné jmenný seznam odrůd všech růžových keřů (vč. fotografie a popisu) nacházejících se v současnosti na jeho území. Nádherné celostránkové fotografie představují sad v jeho největší kráse v době plného květu.
Česko-anglický katalog Lidické sbírky umění 20. a 21. století vydaný u příležitosti 50. výročí jejího založení. René Block se po padesáti letech opět vrací do Lidic, aby po dvou předchozích donacích – z šedesátých a v poté z devadesátých let – obohatil místní sbírku výtvarného umění o další více než čtyři desítky uměleckých děl. Jednoduché konstatování, významné datum, skvělý galerista s obrovským smyslem pro to důležité, co umění přináší společnosti... Ale jak se to celé přihodilo, jaký to má význam? Lidice jsou i 75 let od svého zániku a následné obnovy stále fenoménem na mnoha úrovních. Jednou z těchto úrovní je bezesporu kreativita reprezentovaná vizuálním uměním, kterou osud Lidic vzbuzoval a dodnes vzbuzuje. Pomocí umění lze vyjádřit nevyslovitelné, umění má schopnost vlastními výrazovými prostředky sdělit více, než je možné vyjádřit verbálně, a snad lze s jeho pomocí pohnout společnost k vlastní reflexi. Umění v Lidické sbírce se o to jistě snaží.
Můžeme hovořit o české paměti, a pokud ano, jaká je a co ji utváří? Kolektivní monografie připravená pracovníky Památníku Lidice se zabývá zkoumáním paměti v souvislosti s českými dějinami. Knihu otevírá příspěvek Miroslava Hrocha, který zkoumá paměť a historické vědomí v kontextu národní pospolitosti, což podněcuje úvahy o vztahu minulosti a současnosti. V první části se autoři zaměřují na české dějiny v paměťové kultuře, identifikují specifické historické příběhy, které formují národní narativ, a zkoumají, které příběhy jsou z něj vyloučeny. Politika paměti a kulturní politika jsou klíčovými aspekty výzkumu paměti a představují prostor pro vyrovnávání se s minulostí. Druhá část knihy přináší pohled na interakci historie, politiky a sociologie. Závěrečná část se věnuje prezentaci moderních dějin veřejnosti prostřednictvím muzejních expozic a jejich vlivu na národní identitu. Monografie nabízí vhled do práce dvanácti historiků a politologů, renomovaných odborníků i mladých badatelů, jejichž rozmanité přístupy ukazují možnosti zkoumání paměti a paměťových tradic v českém prostředí.
Ve dnech 1. a 2. listopadu 2008 se na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity konalo setkání studentů doktorských programů dějin umění v ČR. V rámci prvního bloku nazvaného Umění a společnost zazněly tři příspěvky, z nichž dva byly věnovány konkrétním historickým příkladům vzájemných vztahů mezi uměleckohistorickou sférou a společensko-politickým děním. Poslední se zaměřil na genezi a proměny základních pojmů památkové péče. V následující sekci Dějiny umění a kurátorská a pedagogická praxe byly předneseny tři referáty přesně odpovídající tematickému zaměření daného bloku. Poslednímu, metodologickému oddílu Výzkumná metoda v dějinách umění byl věnován celý druhý den, kdy byli posluchači seznámeni se sedmi příspěvky zabývajícími se rozmanitými metodologickými postupy.