Tereza Liepoldová Bücher

Které zvíře má nejvíce zubů? Co je klinománie? Od kdy pereme v pračce? Co to byla bramborová válka? Odpovědi na tyto i další záludné otázky přináší každou sobotu a neděli ve vysílání Českého rozhlasu Encyklopedie Radiožurnálu. A protože se tyto zajímavé informace v éteru jen mihnou, přicházejí autoři encyklopedie již podruhé s jejich knižním vydáním. Publikace Proč má zebra pruhy aneb Chytrej jak rádio 2 nabízí to, co se v běžných encyklopediích nedočtete. Stručnou a zábavnou formou představuje nová a neznámá fakta a zajímavosti z oblasti historie, medicíny, kultury, společenských či přírodních věd. A nejen to – snaží se také přijít na kloub mnohým populárním mýtům či nahlédnout pod povrch toho, co se každodenně děje kolem nás.

Malý mokřad skrytý pod vlakovým náspem, zvláštně tvarovaný strom při procházce v lese, láhev od coca-coly z jedné velmi zvláštní skládky i tužka, kterou si děláte poznámky při čtení. Antropocennosti jsou souborem esejistických textů, které v portrétech různorodých entit, artefaktů a přírodnin zpřístupňují komplexní téma antropocénu širokému publiku. Autoři v krátkých kapitolách představují na první pohled běžné jednotlivosti jako výsledky složitě provázaných jevů a pohybů současného světa, jako zvláštní hybridní skutečnosti, nerozpletitelně přírodní i kulturní, spontánní a nepředvídatelné a zároveň pevně spjaté s účelově orientovanou lidskou činností. Kniha na názorných příkladech ukazuje, jak vidět svět v antropocenních souvislostech.

Moderní psychiatrie bývá spojována se jmény, jako jsou Sigmund Freud či Emil Kraepelin. Než se však psychiatrie stala univerzitní disciplínou a získala podobu vědy, jak ji známe dnes, prošla dlouhým obdobím hledání, experimentů i institucionálních proměn. Právě do této málo známé fáze vývoje, kdy se rodily první instituce určené pro péči o duševně nemocné a kdy se teprve utvářely základy moderní psychiatrie, se vrací tato kniha. Publikace přináší první komplexní zpracování počátků psychiatrické péče v českých zemích mezi koncem 18. a 80. lety 19. století. Sleduje vznik a proměny raných „blázinců“, jejich organizaci, pacienty i lékaře, kteří stáli u zrodu nového oboru. Zvláštní pozornost věnuje pražskému zemskému ústavu, jeho filiálkám v Čechách i prvním moravským zařízením, stejně jako širším souvislostem vývoje psychiatrie v rámci habsburské monarchie a střední Evropy. Kniha zasazuje dějiny rané psychiatrie do širších kulturních, sociálních a politických souvislostí. Ukazuje, jak se proměňovalo chápání duševní nemoci, jak vznikaly první klasifikace psychických poruch a jak se formoval nový odborný jazyk i instituce, které měly „šílenství“ diagnostikovat, léčit a zároveň kontrolovat. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu tak přináší nový pohled na období, kdy se v českých zemích rodily základy moderní psychiatrické péče.