Helena Medková Bücher

Poselství silné ženy, která si vědomě vybrala světlou stránku života. Rok je v koncentračním táboře dlouhá doba, doba, která lidský život rozděluje na život předtím a potom. Rachel Hanan bylo patnáct, když byla do koncentračního tábora deportována, přežila Osvětim, Bergen-Belsen, Duderstadt a Theresienstadt. Na svobodu se dostala v šestnácti letech. Z tohoto roku si odnesla noční můry a temné myšlenky, ale také poznání, že láska může lidi spojovat a udržet je naživu, stejně jako se ona a její tři sestry navzájem udržovaly při životě v táboře, tváří v tvář nepředstavitelným útrapám. Dodnes si Rachel klade za úkol předávat tuto spásnou lásku druhým. A ve svém dalším životě bojovala o to, aby byla znovu šťastná – s úspěchem, jak říká nyní ve svých třiadevadesáti letech. Kniha je dojemným poselstvím silné ženy, která si vědomě vybrala světlou stránku života.

O Bibli řekl americký spisovatel William Faulkner, že je to „kniha lidského rodu“. Vystihl tak význam slovesného odkazu, který po tisíciletí promlouvá k lidem na celém světě. Přestože se v Bibli stále mluví o Bohu, děje se tak vždy v rozhovoru s člověkem. Ať tuto knihu otevřeme kdekoli, ocitáme se ve společnosti ubohých lidských tvorů i významných osobností. Bible je plná hřešících světců i svatých hříšníků. Mluví se v ní o ženách, které zachránily vyvolený národ před záhubou. Čteme v ní, jak se Jób stavěl proti osudu i svému Bohu. Kromě hrstky znalců Písma je tu dav lidí tichých a chudých v duchu a nekonečný zástup vdov a sirotků. Vysvětlovat toto vše je úkolem vykladačů Písma. A ti při tom používají nejrozmanitější metody. Tato kniha nám je blíže představuje.

Základní dílo současné christologie. Křesťané vyznávají nejen to, že Ježíš je pravý Bůh, ale i že je pravý člověk. Jedno nelze používat jako argument proti druhému. Vyznávání pravého lidství Božího Syna je zkušebním kamenem, hnací silou a jádrem křesťanské víry stejně jako vyznávání pravého božství Ježíše jakožto člověka. Rozsahem i obsahem unikátní kniha německého teologa vznikla na základě série článků pro ekumenicky zaměřený časopis „Christ in der Gegenwart“ („Křesťan v současnosti“), která měla široký ohlas.

Auslaufen, das kann bedeuten: Es geht zu Ende mit der Kirche im nachchristlichen Europa. Nicht wenige Zahlen scheinen dafür zu sprechen. Franziskus steht für eine andere Art von Auslaufen: Das Schiff der Kirche soll aus dem Hafen der Selbstbeschäftigung auslaufen und an die Ränder des Lebens und der Gesellschaft gehen, zu denen, die vom Leben verwundet sind. Dafür steht er prophetisch ein und für ein solches Auslaufen will er die Kirche umbauen. Ausgehend vom Leben des Papstes zeigt Paul M. Zulehner dessen Kernanliegen: seinen Einsatz für eine Kirche der Armen und für eine neue Kultur des Umgangs miteinander in der Kirche - wie bei der Vorbereitung und Durchführung der Familiensynode. Beide Themenfelder werden vertieft durch Beiträge ausgewiesener Experten wie dem Politiker Wolfgang Schüssel, dem Sozialethiker Friedhelm Hengsbach und dem Familienforscher Wolfgang Mazal. Ein leidenschaftliches Plädoyer, daran mitzuwirken, dass mit einem neuen Verständnis und einer veränderter Praxis das Schiff Kirche neu Fahrt aufnimmt.

Johann Sebastian Bach (21.3.1685 - 28.7.1750) ist nicht nur als Komponist und Virtuose bekannt, sondern auch als Dirigent, Lehrer und Instrumentenfachmann. Seine musikalische Philosophie hat die Musik und Musikwissenschaft bis heute geprägt. Anlässlich seines 250. Todestages präsentiert Christoph Wolff, ein führender Bach-Spezialist, ein umfassendes biographisches Portrait, das sich eng an überlieferten Quellen orientiert. Wolff nutzt Ergebnisse jahrzehntelanger Forschung und bezieht neu entdeckte Handschriften der Bach-Familie aus Kiew ein. Durch anschauliche Schilderungen von Bachs Leben und Zeit sowie eine überzeugende Analyse seines Schaffens setzt Wolff neue Maßstäbe in der Bach-Biographik. Zu seinen Lebzeiten wurde Bach mit Isaac Newton verglichen, der die moderne Physik begründete. Wolff würdigt Bach als den 'Gelehrten' unter den Musikern seiner Zeit und zeigt, dass Werke wie die h-Moll-Messe, die Matthäus-Passion und das Wohltemperierte Clavier sowohl exakte Wissenschaft als auch höchste Kunst verkörpern.