Alena Křížová Bücher

V evropském prostředí se šperk stal nezbytnou součástí aristokratického i měšťanského odívání a lze předpokládat, že touha po ozvláštnění vzhledu pronikala i do nižších společenských vrstev. Absence písemných, obrazových i hmotných pramenů ke starším obdobím nám však nedovoluje rekonstruovat souvislý vývoj odívání a zdobení venkovského obyvatelstva, sledovat jej můžeme teprve od druhé poloviny 18. století. Podobné jednoduché ozdoby byly dílem krejčích, kovářů, klempířů i pastýřů a byly určeny pro místní komunitu, takže měly charakter skutečného lidového šperku. Další doplňky a šperky se však nakupovaly na jarmarcích a poutích, případně od podomních obchodníků nabízejících galanterní zboží, později i v městských krámech. Tyto výrobky zahrnujeme do kategorie zlidovělého umění, tovární produkce pak vykazuje charakter produktů masové kultury, která má shodné rysy v městském i venkovském prostředí.

Šperk od antiky po současnost. Kniha z edice Dějiny odívání.

Šperk 19. století - od empíru k historismu. Mnoho barevných i černobílých obrázků jednotlivých šperků. Ze sbírek Moravské galerie Brno

Obrazová publikace se zaměřuje na šperk jako individuální výtvarný projev. Nejdříve sleduje jeho vývoj po druhé světové válce, průmyslové výtvarnictví i ateliérovou tvorbu a věnuje se vztahu mezi uměním a řemeslem. V dalších statích pak zdůrazňuje význam tvorby jednotlivých osobností a mj. vliv strukturalismu, konstruktivní tendence a východiska sochařského šperku na konci století, včetně českého skleněného a textilního specifika, netradičních materiálů, ale rovněž atraktivního body artu. Na více než dvou stech barevných reprodukcí elegantních a přitažlivých šperkařských děl jsou reprezentativně dokladovány kvality a nápaditost českých tvůrců, jimž patří také faktograficky vyčerpávající, abecedně řazené medailony doplněné podobiznami téměř šedesáti předních šperkařů. Tečku za tímto encyklopedickým oddílem tvoří potřebné přílohy, dokreslující souhrnný obraz nejvýznamnějších uměleckých a společenských aktivit v proměnlivém a blýskavém světě českého šperku.

Monografie je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy mužských kalhot, pokrývky hlavy, oděvní plachty, spínadla, devocionálie apod.) od středověku mnohdy až do nedávné doby.

Příspěvky z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v Uherském Hradišti v roce 2007.