Pavel Hroch Reihenfolge der Bücher

Unique photographs from the Purépecha region of Michoacán, Mexico, present a world that rebels against the changes of history in a constant desire not to disappear. Cherán is a social, political, and anthropological phenomenon without precedent in Mexico. Rebellious Forests gathers together images captured by Pavel Hroch during his travels in the land of the Purépecha in Michoacán, particularly the towns of Cherán, Comachuén, and Cocucho. These photographs show a world confronting global problems such as deforestation, water shortages, and the violence of organized crime while also rebelling against historical changes, driven by a constant desire to endure. The book reflects the Purépecha community’s successful struggle to achieve autonomy and control over their territory after a confrontation that pitted armed locals against illegal loggers and drug traffickers. This resistance led to the expulsion of these invaders and the establishment of Purépecha systems of security and self-government, based on their own cosmology and traditional practices.

Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry – Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech pro Světovou výstavu 1900. Pak působil v Praze a byl též pedagogem Umprum. Navrhl několik nepřehlédnutelných domů s bizarní výzdobou v oblasti pražské asanace i jinde. Byl představitelem svérázné formy secese a moderny. Justich byl žákem Friedricha Ohmanna na pražské Umprum, působil též ve Vídni. V Praze se podílel na projektech domů v asanaci (zejm. v Pařížské ulici) i jinde (hotel Palace, dům U Pelikána, přestavba Šítkovských mlýnů). I jeho tvorba se vyznačuje originalitou. Konečně Kovařovič projektoval vedle staveb ve stylu rostlinné secese také zajímavé domy s geometrickou a někdy i kubistickou dekorací v řadě pražských čtvrtí. Byl též autorem ledáren v Braník. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné výzdoby pražských staveb, navržených významným architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního domu a projektant řady bankovních paláců v centru české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo, že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na projektech průčelí činžovních domů. Podrobná fotografická dokumentace Pavla Hrocha nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů, z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné prohlídce nepovšimne. Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922. V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb, curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících výtvarníků a architektů.

Zcela neopakovatelné, uchvacující, krásné i děsivé. Snad takto lze pár slovy popsat zážitek z pusté Prahy během karantény, která postihla všechna města a místa nejen v naší zemi. Nezažil to nikdo z naší generace, ani z generace našich rodičů a prarodičů. Snad to mine naše děti a my jim to budeme moci zprostředkovat jen jako vzpomínku, a to díky této knize zcela unikátních černobílých fotografií. Pavel Hroch v nich zachytil naši metropoli, když na pár chvil byla jen sama pro sebe a sama sebou. Projděte se spolu s ním prázdnými ulicemi, postůjte na pustých náměstích, prohlédněte si její architektonické skvosty, jindy skryté za clonou všudypřítomného hlučícího davu. Průvodcem vám bude i osobitý text spisovatele Miloše Urbana. Stalo se to vůbec? Možná to byl jen sen…

To nejlepší z populární řady architektonických průvodců Praha moderní vychází v jednom svazku v angličtině. Dvě stovky významných, slavných i méně známých staveb zachycuje tak, jak je běžně nemáme možnost vidět: bez aut i z úrovně vysoko nad chodníkem, černobílé fotografie přitom nechávají vyniknout krásné linie domů. Do jedné knihy se vešly skvosty z doby secese, modernismu, funkcionalismu nebo konstruktivismu. Překvapivě i poválečná léta, éra stalinismu či normalizace obohatila tvář města o nemálo pozoruhodných děl, ať už socialistickorealistických, bruselských nebo brutalistních. Fotografie zachycují současný stav architektury v historickém centru Prahy a v prstenci sedmnácti přilehlých částí. Nechybí přehledné mapy s vyznačenými objekty.

Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese. Průvodce zachycuje slovem a obrazem nejpozoruhodnější stavby v historickém jádru města spolu se čtvrtěmi, které je obklopují, tedy Vinohrady, Žižkov, Karlín, Smíchov, Holešovice nebo Bubeneč. Kromě velkých projektů typu Národního divadla, Národního muzea, Rudolfina či dostavby katedrály sv. Víta se autoři opět zaměřují na architektonická díla, jež se často ocitají v jejich stínu. Výpravnou publikaci doprovází nové černobílé snímky, mapy, medailonky architektů a slovníček odborných výrazů.

Velký průvodce po architektuře 1890–1948. Publikace, jež navazuje na úspěšnou řadu průvodců Praha moderní, představí slovem a obrazem přes sto významných staveb, jež v moravské metropoli vznikly od nástupu secese přes hledání národního stylu za první republiky, modernistické výboje spjaté zejména s funkcionalismem až po fašistickou a komunistickou totalitu, která dosavadní stavební vývoj na dlouhou dobu přerušila. Výběr objektů, prezentovaných ve svém současném stavu na fotografiích Pavla Hrocha, vytváří představu o jednotlivých obdobích, vývoji technologií a estetických názorů a politických a hospodářských proměnách. Průvodce je rozdělen do kapitol podle městských čtvrtí a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty.

Pokračování úspěšné řady průvodců Praha moderní pojednává slovem a obrazem architekturu druhé poloviny 20. století, navzdory totalitním desetiletím možná až překvapivě pestrou. I padesátá léta, spjatá s oficiální sorelou, vytvořila leccos zajímavého (např. hotel Jalta), v letech šedesátých se počínaje tzv. bruselským stylem naši architekti "vracejí do Evropy" (vzniká budova Federálního shromáždění nebo hotel InterContinental) a mezi stavbami normalizačními najdeme také inspirativní projekty (např. obchodní domy Máj a Kotva). Zároveň nelze přehlédnout řadu sporných staveb zmíněných let. Svobodná léta devadesátá přicházejí rovněž se svými kontroverzemi a rozpačitými díly, stylově pestrá tvorba přináší ale mimořádné počiny typu Tančícího domu. Knihu opět doprovázejí přehledné mapy, slovníček odborných pojmů a stručné medailonky architektů.

Reprint knihy, kterou Josef Váchal vydal v roce 1923 v nákladu 25 výtisků. Kniha obsahuje jedinečnou kolekci 45 barevných a 20 černobílých dřevorytů. Sebezpytný text, který netypicky postrádá ironii.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu. Emoce se z intimní zóny vnitřního exilu obyvatel dostaly na ulici, společně s mnoha potlačovanými tématy i recidivisty propuštěnými po prezidentské amnestii. Zmatek se mísí s radostí, chutí dělat vše, co se dřív nesmělo, bez řádu a pravidel, a jen s abstraktními a idealizovanými cíli. Pandánem souboru fotografií z porevoluční Prahy jsou snímky z demonstrací v Západním Berlíně, kde levicoví radikálové pod vlajkou Mao Ce-tunga spílají kapitalismu, a fotografie z protivládních demonstrací volajících po starých pořádcích v Moskvě. To vše byla střední a východní Evropa raných devadesátých let, plná euforie, iluzí a paradoxů.