Jiří Ramba Bücher

Autor, docent MUDr. Jiří Ramba, DrSc., dlouholetý pracovník Dětské stomatologické kliniky 2. LF UK v pražské motolské nemocnici, se celoživotně zajímá o akutní dětskou traumatologii obličeje a také o problematiku dlouhodobých změn a poúrazových deformací. Od 80. let se účastní antropologicko-lékařských výzkumů osobností české historie, kde je jeho hlavním zájmem problematika obličeje. Zkoumal lebky dvou mladopaleolitických žen, u nichž zjistil, že poúrazová růstová asymetrie obličeje po zlomenině kloubního výběžku dolní čelisti se vyskytovala již před více než 25 000 lety. Vyšetřoval lebky českých králů Karla IV., Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Maxmiliána II., arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka a poustevníka svatého Ivana. Dvanáct let připravoval a shromažďoval materiály pro klinickou studii o onemocnění Bedřicha Smetany. Kniha je výsledkem dlouhodobé odborné práce a příprav a autor v ní soustředil svůj zájem na vybrané jedince z dob lovců mamutů z archeologických nalezišť na jižní Moravě, dále na osobu Karla IV. a jeho utajený úraz v mládí, a nakonec na osobnost hudebního génia Bedřicha Smetany, který jako chlapec utrpěl úraz, jenž byl zřejmě prvotní příčinou jeho pozdějšího ohluchnutí.

Zkušený obličejový traumatolog Jiří Ramba v tomto souboru studií, publikovaných jak v odborných časopisech, tak i knižně, představuje výsledky zkoumání ostatků několika osobností českých dějin: Přemysla Otakara II., Alžběty Pomořanské, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II., Eleonory Habsburské a Karla Hynka Máchy. Jádrem knihy je pojednání o záhadném dočasném ochrnutí Karla IV. na přelomu let 1350 a 1351. Autor, vycházející ze své bohaté praxe, zde prezentuje zajímavou teorii úrazu a popisuje, jak k němu mohlo dojít a jak pravděpodobně probíhalo léčení a rehabilitace.

Po létech spekulací o nemoci Bedřicha Smetany, která vyústila v dramatický závěr jeho života, kniha specialisty v čelistní a obličejové chirurgii osvětluje příčiny jeho zdravotních obtíží. Autor, vycházející z bohatých klinických zkušeností, umisťuje vznik onemocnění do období mezi 7. a 12. rokem Smetanova života, kdy žil v Jindřichově Hradci. Díky dlouhodobému bádání, studiu archivních materiálů, osobních deníků a korespondence se mu podařilo sestavit podrobný zdravotní záznam Smetanova chorobopisu. Hlavní příčinou jeho celoživotních zdravotních problémů, které vedly k ohluchnutí a později k hospitalizaci v ústavu pro choromyslné, byl výbuch lahve se střelným prachem v blízkosti rybníka Vajgar. Zranění obličeje vedlo k infekci a chronickému zánětu kostí, což způsobilo chybný vývoj postižené poloviny obličeje. Zánět se postupně rozšířil do pravé očnice a postihl čelní kost, přičemž infekce zasáhla i sluchové kůstky, což vedlo k postupné hluchotě. Smetana trpěl častými bolestmi hlavy, závratěmi a psychickými poruchami. Při pitvě byl nalezen chronický zánět plen, výrazněji na levé straně.

Čeští panovníci ve světle antropologicko-lékařských zkoumání. Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc. se v roce 1982 stal spolupracovníkem prof. E. Vlčka a podílel se na antropologicko-lékařském vyšetřování lebek historických osobností českých dějin. V této publikaci soustředil výsledky svých zkoumání ostatků Přemysla Otakara II., Karla IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II. a jeho mladší sestry Eleonory. Těžiště knihy však je především v Rambově objevné studii o Karlovi IV., konkrétně o jeho záhadném onemocnění na přelomu let 1350-1351, kdy císař dočasně ochrnul. Autor v ní přichází se zajímavou a medicínsky logicky vyargumentovanou hypotézou, že k tomuto těžkému úrazu, jehož okolnosti se panovníkovi podařilo celkem úspěšně utajit, došlo nikoli u nás, ale v Itálii.