Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním. Anglické vydání.
Sborník příspěvků z religionistické konference věnující se různým vztahům a souvislostem mezi rozmanitými náboženskými tradicemi a jejich jídelními a stravovacími zvyklostmi, předpisy a zákazy.
Hlavní tezí publikace Martina Fárka je, že orientalistické a religionistické zkoumání indických tradic, ačkoliv se jeví jako objektivní, ve skutečnosti odráží pokřivené obrazy vycházející z evropské kultury badatelů. V Evropě je konceptualizace náboženství klíčovým tématem diskusí po staletí, a tímto prizmatem je Indie stále nahlížena. Teoretický rámec analýz náboženství přitom zůstává ovlivněn křesťanským myšlením. Autor ukazuje, jak orientalistika a další humanitní obory stále nesou stopy teologického rámce. V analýze se opírá o mezinárodní diskuse a práce renomovaných badatelů, zejména výzkumný program S. N. Bálagangádhary. Studie přináší originální výzkum klíčových témat, jako jsou problémy s interpretací indických tradic, které vedly k vzniku hinduismu a buddhismu. Zajímavým tématem je evropský přístup k indické minulosti a debaty o historickém vědomí Indů. Fárk se také zabývá aktuálními diskusemi o příchodu Árjů do Indie a spornými interpretacemi díla reformátora Rámmóhana Ráje. Práce je podnětná a provokativní pro indology, religionisty, teology, historiky, antropology a zájemce o dějiny myšlení.
Hnutí Haré Kršna patří k nejznámějším skupinám řazeným mezi tzv. nová náboženská hnutí. Kniha široce pojednává o dějinách organizace od jejího založení ve Spojených státech v roce 1966 až do současnosti. Čtenář tak může sledovat vývoj hnutí od skupinky nadšených stoupenců indického gurua až po mezinárodní instituci s propracovanou hierarchickou strukturou. Publikace analyzuje kontroverzní témata, jakými jsou misijní prodej knih, proměna modelu tradiční náboženské autority v nové instituci nebo sociální problémy. Mezi posledně jmenovanými jde především o vztah vedoucí elity asketů k rodinám nebo o výchovu a vzdělávání dětí v organizaci. Nechybí kapitola věnovaná teologickým sporům a pasáž o vývoji organizace na území ČR. Propojení vyprávění založeného na bohatých zdrojích (především zahraničních) s reflexivními a teoretičtějšími úvahami nabízí podněty k zamyšlení pro laika i odborníka.
Vystoupení reformátora Šrí Čaitanji v první třetině 16. století způsobilo velký rozmach višnuistické bhakti, neboli náboženství oddanosti, v různých částech Indie. Čaitanjovo učení a hnutí procházelo v následujících stoletích obdobími vzestupu i úpadku. V 19. století došlo k jeho renesanci a ve století 20. se úspěšně šíří do celého světa. Cílem této knihy je zkoumat setkávání západních vzdělanců s Čaitanjovou tradicí.
Sborník studijních textů pro pedagogy je sestaven z příspěvků předních českých odborníků na danou problematiku. Cílem sborníku je podat pedagogům korektní, vyvážené a správně uspořádané informace pojednávající o jednotlivých tématech tak, aby jejich praktické využití ve výuce bylo co nejsnazší.
