Jiří Prosecký Reihenfolge der Bücher

Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie, jež byla zásadním způsobem ovlivněna systémem a vlastnostmi klínového písma. To zde bylo používáno od konce 4. až do konce 1. tisíciletí př. n. l. Autor tyto gnozeologické procesy analyzuje na základě tří skupin zdánlivě nesouvisejících, ale přesto svou metodou tvorby úzce provázaných textových dokladů: lexikálních seznamů, věštebných textů (takzvaných omin) a právních zákoníků, které pocházejí z období 2. až 1. tisíciletí př. n. l. Dospívá k závěru, že babylonská kultura, která v předhelénistickém období zásadním způsobem ovlivnila celý tehdejší svět starověkého Předního východu, měla svůj vlastní pozoruhodný způsob myšlení. Zanikl však poté, co Řekové tuto oblast kulturně i politicky ovládli a klínové písmo se přestalo používat.

Epos o Gilgamešovi je považován za nejvýznamnější dílo akkadské (babylónsko-asyrské) literatury a literatury starověkého Předního východu vůbec, jež se plným právem stalo součástí literatury světové. Je oslavou přátelství a hrdinské odvahy, výrazem úzkosti před konečností lidského života a touhy po dosažení nesmrtelnosti. Jeho hrdina bolestně hledá odpověď na otázku po smyslu života, aby ji nakonec nalezl v činech, jejichž výsledky přetrvají smrtelnou lidskou existenci. Nový komentovaný překlad tohoto starověkého textu, jehož konečná podoba vznikající v procesu dlouhého více než tisíc let trvajícího vývoje se dochovala v ninivské knihovně asyrského krále Aššurbanipala, odpovídá nejnovějším výsledkům a objevům, k nimž klínopisné bádání aktuálně dospělo.

Mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády Kniha obsahuje všechny dosud známé sumerské a akkadské chronografické texty, kroniky, královské seznamy a seznamy eponymů, z oblasti starověké Mezopotámie od konce 3. tisíciletí do 3. století př. Kr. (od období III. dynastie z města Uru do konce vlády perských panovníků). Poprvé jsou zde v českém překladu v úplnosti shromážděny historiografické prameny, např. Sumerský královský seznam, Dynastická kronika, Kronika pádu města Ninive, Nabonidova kronika, Kýrův válec a mnohé další. Překlady uvádějí obsáhlé studie, které pramenné texty zasazují do historického rámce i osvětlují jejich souvislosti s dalšími druhy mezopotamského písemnictví. Tyto chronografické texty tvoří základ moderních znalostí o dějinách starověké Mezopotámie.

Antologie písemného dědictví starověkého Předního východu - mytologické skladby tradované v Mezopotámii a přilehlých regionech ve 2. a 1. tisíciletí př. Kr.

La Mésopotamie n'a pas seulement inventé l'écriture. Elle est également le creuset de la plus vieille religion à ce jour connue. Religion s'entend au sens le plus strict : un Panthéon de divinités dans lequel chacun se voit attribuer un rôle et une fonction propres, dont l'intercession s'obtient par des rites codifiés, dont les volontés se manifestent à travers des signes qu'une classe de prêtres sait interpréter. Des divinités accessibles, dont le monde est à l'origine du monde des humains, dont les structures hiérarchiques modèlent, sur terre, celles de l'univers politique et social. Des divinités présentes, actives, mais à aimable distance des hommes, au point que ceux-ci ont le loisir d'élire, selon les circonstances de leur vie, celle ou celui à qui ils réserveront une dévotion particulière. Une religion qui invente des rites, des récits (celui du Déluge), voire des épopées (celle de la Création ou de la Naissance du travail) dont, par contamination, les religions des pays voisins, aux civilisations moins élaborées, s'inspireront ou qu'elles retravailleront. Une religion, véritable : certainement le premier système de croyances fortement élaboré, qui fut le creuset de ce qui a moulé notre monde : le monothéisme.

Slovník zahrnuje bohy a mýty Sumerů, Akkadů (resp. Asyřanů a Babylóňanů), Chetitů, Churritů, Elamejců, Peršanů, Médů a dalších etnik oblasti Předního východu, tedy území od Mezopotámie po Malou Asii. Tato oblast tvořila jednu z civilizačních kolébek a významně ovlivnila na jedné straně autory Bible, na straně druhé Řeky a Římany. Mnohé mýty - za všechny jmenujme Epos o Gilgamešovi - patří do celosvětové kulturní pokladnice. schovat popis

Kolektiv pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, Filozofické fakulty UK, Náprstkova muzea a dalších pracovišť sestavil i ve světovém měřítku unikátní encyklopedii, která zaplní citelnou mezeru a stane se dlouho očekávaným protějškem hned několika slovníků o antickém starověku. Abecedně řazená hlesla se zabývají osobnostmi (včetně biblických), dějinami, národy a kmeny, náboženstvím a mytologií, literaturou a písmem, vědou a technikou a dalšími reáliemi. Slovník zahrnuje oblast od Malé Asie a Palestiny po Indii, od Arábie po Střední Asii, a to od nejstarších dob po dobytí oblasti Alexandrem Velikým. 16 stran obrazové přílohy.

Tato kniha pojednává zcela novým způsobem o starém tématu - starověkém Egyptě. Dosud nikdy nebylo toto téma představeno formou kulturního atlasu, jenž přináší nejen mnoho historických a topografických map, ale také erudovaný text, ve kterém se dvěma významným egyptologům podařilo obsáhnout kulturu - chápanou v širokém smyslu - této staré civilizace.