Filip Melzer Reihenfolge der Bücher

Celý názov: Náhrada nemajetkovej ujmy pozostalých a osobitosti nároku na náhradu nemajetkovej ujmy v medicínskom práve v podmienkach slovenského a českého práva. Náhrada nemajetkovej ujmy pozostalým osobám, ktoré utrpeli citovú ujmu v dôsledku straty blízkeho človeka, je jednou z nosných tém deliktného práva. Príspevky v predloženomzborníku sa sústredia na jednotlivé aspekty spojené s touto ujmou pozostalých osôb a jej náhrady v peniazoch v podmienkach slovenského a českého súkromného práva. časť z nich je pritom orientovaná na špecifické podmienky vzniku a uplatňovania nároku v medicínskych vzťahoch. Ostatné príspevky sa orientujú na problémy týkajúce sa buď deliktného práva všeobecne alebo priamo práva na náhradu pozostalých osôb materiálne tvoriaceho integrálnu súčasť zodpovednostných vzťahov. Keďže kompenzácia za citovú ujmu pozostalých osôb je v ostatných rokoch jednou z najdiskutovanejších oblastí, pri ktorej sa opakovane zdôrazňuje potreba legislatívneho zásahu, v publikácii nechýba priblíženie a predstavenie hlavných zmien v rámci pripravovanej rekodifikácie Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky.

Devátý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován závazkům ze zákona, tedy závazkům z deliktů a z jiných právních důvodů, které jsou upraveny v hlavě III a IV čtvrté části kodexu, v § 2894–3014. Analyzuje mimořádně významné instituty odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu, soukromého soutěžního práva (zejména práva nekalé soutěže), bezdůvodného obohacení a nepřikázaného jednatelství a dnes poněkud méně relevantní institut upotřebení věci k prospěchu jiného. Devátý svazek též pojímá související společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 3015–3081). Cílem předkládaného komentáře je poskytnout čtenáři oporu při řešení složitých případů, se kterými se při své praxi setkává. Autoři nejen popisují novou právní úpravu, ale soustředí se zejména na interpretační a aplikační problémy, které přináší. Při jejich řešení reflektují dosavadní českou a československou judikaturu a literaturu a tam, kde je to vhodné a účelné, se zohledňují i závěry, ke kterým dospěla právní dogmatika příbuzných právních řádů. Výsledkem tohoto koncepčního přístupu je v českých podmínkách dosud nejrozsáhlejší zpracování závazků ze zákona.

Praktikum z právní metodologie je určeno primárně pro studenty právnických fakult, aby rozvíjeli právní myšlení, které je odliší od neprávníků, a aby si osvojili interpretační a argumentační dovednosti. Zaměřuje se na metodologické aspekty práva, jako jsou interpretační metody, řešení kolizí právních norem a principů, včetně testů proporcionality a metodologie právní komparatistiky. Každá kapitola obsahuje teoretický úvod, který stimuluje otázky a badatelskou zvídavost, a ukazuje vzájemné souvislosti metod. Témata se soustředí na konkrétní metody nebo problematiky, přičemž všechny výkladové metody a argumenty jsou úzce provázány. Součástí kapitol jsou cvičení a případové studie vycházející z judikatury Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, stejně jako z případů řešených veřejným ochráncem práv. Tato kazuistika pokrývá široké spektrum právního řádu, zejména civilní, správní a ústavní právo, se zaměřením na ochranu základních lidských práv a antidiskriminační právo. Zvoleny byly tematicky zajímavé kauzy, jako je problematika povinného očkování, diskriminace intersexuálních osob, nošení náboženských symbolů a poskytování informací o platech úředníků.

Čtvrtý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku se zaměřuje na rodinné právo, které tvoří druhou část kodexu. Je rozdělen na dva díly: IV/1 (§ 655–793) a IV/2 (§ 794–975). První díl se věnuje manželství, manželskému majetkovému právu a příbuzenství, včetně určování rodičovství. Druhý díl se soustředí na osvojení a vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně vyživovací povinnosti, a také na poručenství a jiné formy péče o dítě. Obsahuje i společná a přechodná ustanovení (§ 3021–3040). Rodinné právo bylo více než 60 let odděleno od občanského zákoníku, což vedlo k narušení vazeb se základními civilními instituty. Bylo chápáno jako samostatná kategorie, nezávislá na obecném občanském právu. Dnešní výzvou je navázání dogmatiky rodinného práva na obecnou civilistiku. Autoři komentáře se snažili tyto výzvy naplnit, cílem bylo nejen popsat novou právní úpravu, ale také se zaměřit na interpretační a aplikační problémy, které přináší. Řešení těchto problémů reflektuje českou a československou judikaturu a literaturu, a tam, kde je to vhodné, zohledňuje i závěry z příbuzných právních řádů. Tento koncepční přístup představuje v českých podmínkách dosud nejrozsáhlejší zpracování soukromoprávní části rodinného práva.

Třetí svazek Velkého komentáře k občanskému zákoníku dovršuje výklad k jeho obecné části. Začíná vymezením právního postavení spotřebitele a podnikatele, po kterém následuje komentář ke třem významným hlavám obecné části: hlavě III: zastoupení, hlavě IV: věci a jejich rozdělení, a konečně hlavě V: právní skutečnosti. Tento svazek komentáře je doplněn o výklad k souvisejícím společným a přechodným ustanovením, která se týkají obecné části OZ, ovšem s výjimkou úpravy právnických osob, neboť tuto materii obsahuje svazek druhý. Ze společných ustanovení jde o § 3015–3020, 3023, 3026.

První svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je prvním z celkem tří svazků, které jsou věnovány jeho obecné části. Obsahuje úvod do zákonné úpravy, představovaný zejména jejími základními hodnotovými východisky. V nich je – s jistou nadsázkou – shrnuto to nejpodstatnější pro soukromé právo. Nalezneme zde např. kritéria kogentnosti a dispozitivnosti soukromoprávních norem, pravidla výkladu a aplikace zákona, výčet základních zásad – mj. ochrana člověka a jeho osobnosti, zvýšený zájem na ochraně rodiny, rodičovství a manželství a ochrana slabšího. Mimořádnými v tomto ohledu jsou princip poctivosti (§ 6) a zákaz zneužití práva (§ 8). Další pasáže jsou věnovány statusovým otázkám člověka (narození, smrt, prohlášení za nezvěstného, prohlášení za mrtvého, zásahy do svéprávnosti). První svazek je uzavřen pojednáním o ochraně osobnosti člověka.