Anna Vartecká Bücher

Málokdo tak silně ovlivnil směřování moderní české a slovenské výtvarné fotografie posledního půl století jako často přehlížená, přesto nepřehlédnutelná Milota Havránková (*1945). Jako vůbec první žena absolvovala v roce 1969 nově vzniklou katedru fotografie v legendární líhni fotografických talentů na pražské Filmové a televizní fakultě (FAMU) a na přelomu tisíciletí se stala první profesorkou v oboru fotografie na Slovensku. Tato publikace představuje hlavní okruhy její rozsáhlé tvorby. Milota Havránková ve svých dílech navazuje na odkaz fotografické avantgardy – neustále zkoumá a překračuje hranice fotografického média, experimentuje. Teprve nyní nastává doba, kdy z jistého časového odstupu dokážeme její tvorbu náležitě docenit v celé šíři i hloubce. Katalog se souběžným anglickým textem vydán k výstavě konané v Galerii hlavního města Prahy v Domě u Kamenného zvonu od 2. 10. 2015 do 17. 1. 2016. Texty přispěli Antonín Dufek, Nadia Rovderová, Suzanne Pastor a Anna Vartecká.

Termín konání výstav, konaných při příležitosti 25. výročí založení fakulty, 24.10.-6.12.2018. V rámci pěti samostatných výstavních celků prezentovala svá díla více než stovka umělců (studentů, absolventů fakulty i pozvaných autorů) v prostorách Domu umění Ústí nad Labem, v Galerii Emila Filly, Galerii Hraničář a v Muzeu města Ústí nad Labem. Rozsáhlý projekt MO(NU)MENTÁLNÍ TOPOGRAFIE roku 2018 expandoval rovněž do veřejných prostor města, kde se sochy, vizuální objekty a instalace věnovaly výhradně širším historickým tématům spojeným s tzv. osmičkovými výročími, reprezentovanými roky 1918, 1938, 1948 a 1968, odehrávajícími se na půdorysu města Ústí nad Labem a jeho bezprostředního okolí. Publikaci s bohatou fotodokumentací doprovází sedm odborných kurátorských textů. Fakulta umění a designu si v roce 2018 připomněla 25. výročí založení vysokoškolských uměleckých studií na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V rámci oslav tohoto výročí fakulta uspořádala tvůrčí a výstavní projekt zaměřený na průzkum témat, která se z různých úhlů dotýkají specifik místa, kde působí – města Ústí nad Labem a přilehlého regionu.

Monografie Grey Gold, psaná v češtině, slovenštině a angličtině, dokumentuje výstavní projekt kurátorek Venduly Fremlové, Terezie Petiškové a Anny Vartecké, který probíhal od května do srpna 2014 v Domě umění města Brna a na začátku roku 2015 v Nitranské galérii. Publikace obsahuje centrální katalogovou část s fotodokumentací výstavy, která zachycuje architektonické řešení a jednotlivá díla. Před katalogem jsou odborné texty, které se zabývají různými tématy projektu, a následují rozhovory s umělkyněmi. Terezie Petišková v úvodním textu popisuje příběh projektu od setkání s německou umělkyní Giselou Weimann po realizaci výstavy. Anna Vartecká se zaměřuje na genderovou zkušenost žen-umělkyň v československém kontextu druhé poloviny 20. století a na orální historii, která je pro projekt klíčová. Vendula Fremlová analyzuje současný provoz umění a přítomnost předchozích generací, zejména autorky narozené ve 20. letech 20. století. Publikace zahrnuje medailony a rozhovory s umělkyněmi jako Marie Blabolilová, Klára Bočkayová, Eva Fuková a další, čímž přispívá k zachování rodové optiky v umění.

Umělecká publikace vytvořená Vendulou Fremlovou, Martinem Kolářem a Annou Varteckou v rámci edice Projekty Fakulty umění, Univerzita J. E. Purkyně. Částečně slovenský text, anglické resumé.

Učebnice vysokých škol zpracovává vybrané kapitoly z dějin fotografie: – Zrození moderní fotografie a hlavní charakteristiky moderního fotografického výrazu – Fotografie ve službách avantgardy (hnutí dadaismu, konstruktivismu a surrealismu) – Meziválečná česká reklamní fotografie v kontextu umělecké avantgardy – Meziválečná reportážní a dokumentární fotografie: zrození moderního fotožurnalismu (1910–1933) – Hnutí sociální fotografie a rozporuplná sociálně-politická situace ve světě – Perioda 1930–1950 a dokumentace dění 2. světové války – Subjektivní projevy fotografie v poválečném období – Výtvarné inspirace v poválečném období – Závěr: Klasická fotografie, dematerializace umění a nové druhy zobrazování