Zdeněk Pokluda Bücher

Jsou jména, která mají váhu symbolu. Patří k nim také jméno Baťa. Ve 20. století se Baťovy boty prodávaly po celém světě, Baťův Zlín si získal pověst města zahrad a moderní architektury a svébytnou podobu si udržuje dodnes. Působením Tomáše Bati (1876–1932) ve Zlíně vyrostl rozsáhlý komplex továren, kolem města se rozvíjela širší průmyslová aglomerace; Baťovou exportní expanzí se československým výrobkům otevíraly cesty do celého světa. Mnohostranná činnost Tomáše Bati stále poutá pozornost, alespoň nejdůležitější fakta chceme připomenout na následujících stránkách (v podstatných částech jde o upravené pasáže textu z publikace „Sedm století zlínských dějin”, Zlín 1991).

Budování průmyslového a zahradního města 1906 - 1943

Nejrozsáhlejší publikovaný soubor dokumentárních fotografií: Historické jádro města, okrajové části, komplex Baťových závodů, výstavba funkcionalistického města ve 20.-30. letech, zástavba, lidé, kultura, sport.

Knížka Baťa v kostce nabízí čtenáři stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Odpovídá také na některé otázky týkající se jeho nástupců a novějších osudů podniku. O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Za monolitem pevné osobnosti se zbytečně ztrácejí lidské osudy Tomáše Bati, prožitky, které ho formovaly. Mnozí jsou dnes překvapeni jeho všestranností, která vtiskla pečeť československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, a také veřejné správě města Zlína či země Moravskoslezské. Kniha chce připomenout leccos z toho, co se kolem Bati a jeho impéria odehrálo. Tak, aby to podstatné nebylo zapomenuto

Autorem knihy je PhDr. Zdeněk Pokluda a česko-anglický text je doplněn i dobovými fotografiemi ze života Tomáše Bati. V krátkých, přehledných kapitolách se tu přibližují základní principy Baťova podnikání – účast na zisku, samospráva dílen, Baťova služba veřejnosti, Zámožnost všem atd. Poprvé se tu zveřejňují některé Baťovy texty, které byly k…

O dlouholetých soudních majetkových sporech, které mezi sebou po druhé světové válce vedli Tomáš Baťa junior se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, se toho dlouhou dobu mnoho nevědělo. Proto byla napsána tato kniha, která vyvrací dosavadní zažitá klišé a objasňuje důvody, proč majetek nakonec získal Tomáš Baťa junior. Zároveň shrnuje i nejdůležitější milníky v životě Jana Antonína Bati a jejich souvislost s průběhem těchto nanejvýš politováníhodných soudních sporů. Autor se snaží být objektivní a vychází pouzeze soudních závěrů, které nepřepisuje ve prospěch té či oné strany. Cennou součástí knihy je překlad stěžejního rozsudku amerického soudu v New Yorku, který se tak poprvé dostává českému čtenáři do rukou, a srovnání budovatelského díla zakladatele zlínského obuvnického impéria Tomáše Bati se stopami, které ve Zlíně zanechal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

Kniha od autora, který zemřel v roce 1943, a která doposud nebyla vydána. Vydání připravili Jan Herman a Zdeněk Pokluda. František X. Hodáč žil od roku 1939 ve Zlíně, kde založil a řídil národohospodářské oddělení Studijního ústavu Baťových závodů. Krátce byl také členem dozorčí rady společnosti Baťa. Pracoval na rozsáhlé monografii o Tomáši Baťovi, ale dílo nestihl do své smrti dokončit.