Tomáš Jiránek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Devatenácté století bylo obdobím hlubokých změn, které zasáhly všechny oblasti lidského života – kulturu, politiku, hospodářství i společnost. V éře rychlého rozvoje vědy, techniky a medicíny se výrazně proměnilo také vojenství. Armády získávaly novou podobu, vznikaly moderní zbraně, měnily se taktiky i organizace, a zavedení všeobecné branné povinnosti učinilo z vojenské služby zkušenost, jež ovlivnila téměř každého muže. Tato kniha se zaměřuje na podobu a význam vojenské služby v habsburské monarchii v „dlouhém“ 19. století. Sleduje, jak se vojenský život lišil od civilního, jaké dopady měla služba na jednotlivce i společnost a jak se armáda vyrovnávala s mimořádnou národnostní, sociální a kulturní rozmanitostí monarchie. Zkoumá každodennost vojáků – jejich výcvik, ubytování, stravu, hygienu, vztahy, zdravotní péči i střety s autoritou – a odhaluje, jak služba formovala jejich tělesnost, kázeň i identitu. Vojenská služba byla pro mnohé muže iniciačním přechodem mezi světy – od vesnice k městu, od civilního života k přísnému řádu kasáren, od dětství a raného mládí k dospělosti. Přinášela nové zkušenosti, obzory i konflikty. Ať už byla prožívána jako povinnost, zkouška nebo příležitost, zanechávala ve svých účastnících trvalé stopy. Tento pohled na vojenství habsburské monarchie otevírá nové otázky o vztahu mezi armádou, společností a jednotlivcem v době, kdy se rodil moderní svět.

Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu. Autoři monografie na základě zevrubného výzkumu v odborné literatuře, dobovém tisku a v archivech německých, britských, amerických, českých, polských a rakouských ukazují, že bojkot se více či méně projevil ve většině zemí, kde se v minulosti Židé usídlili, a zasáhl i oblast kultury a sportu. Zejména v počátcích vzbudil velkou pozornost a také obavy na straně nacistů, kteří zavedli řadu protiopatření. Bojkot nakonec nedosáhl z různých důvodů svého cíle, ale ve své době poměrně výrazně postihl německý zahraniční obchod a přitáhl větší pozornost k tomu, co se v nacistickém Německu skutečně dělo.

Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století. Je zakladatelkou a první děkankou (2001-2007) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny česko-francouzských vztahů a na problematiku Gender History. Je autorkou řady vědeckých publikací, které se dočkaly široké čtenářské pozornosti i ocenění. Tato kniha vznikla u příležitosti životního jubilea Mileny Lenderové jako společné dílo některých jejích přátel a žáků. Jednotlivé tematicky zaměřené kapitoly jsou věnovány dílčím problémům historického výzkumu v kontextu genderové problematiky a česko - francouzských vztahů od 16. do druhé poloviny 20. století.

Peripetie československého generála Čeňka Kudláčka (1896-1967) byly opravdu bohaté – počínaje působením v řadách československých legií jak v Rusku, tak ve Francii či Itálii, dále neoficiální vojenskou misí v Bolívii v meziválečném období, za druhé světové války účastí v protinacistickém odboji domácím (v organizaci Obrana národa) i zahraničním (ve Francii, Velké Británii, Kanadě a Brazílii) a konče po nuceném exilu životem ve Francii a USA, kam se uchýlil po únoru 1948. Výsledkem Jiránkovy práce je plastický obraz štábního důstojníka, bez kterého by československá armáda a vojenská diplomacie nemohly efektivně existovat.

Třebaže se válečné operace let 1914 až 1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí.

První publikace se uceleně věnuje problematice vzniku, vývoje a funkcí železničního vojska na našem území od jeho prvních nesmělých kroků v období c.k. Rakousko-uherska, pčes období působení našich legionářů v rusku, až po vznik ČSR, a vznik samostatného Železničního pluku ve 30. letech. Kniha dále pokračuje přes smutné období okupace ČSR a první poválečná léta. Druhou část tvoří historie nově budovaného vojska v lidově demokratickém a socialistickém státu a jeho podílu na výstavbě významných a to nejen strategických staveb, jejich rekonstrukcích nebo údržbě. Kniha končí ukončením činnosti Železničního vojska rozkazem MD k 1.4.1994 a jeho reorganizací a přeměnou v samostatné stavební a projekční firmy.

Celková charakteristika "dlouhého" 19. stol. a každodenní život jednotlivých sociálních vrstev české společnosti. Tematicky různorodé kapitoly se vztahují k různým oblastem soukromého i společenského života vznikající občanské společnosti. 19. stol. jako období zásadních společenských proměn - industrializace a urbanizace, vznik národních států, hospodářský vzestup a zlepšení sociálního postavení a vzdělání lidových vrstev, formování politických a občanských postojů, zvyšující se účast na politickém životě země atd. Jednotlivé oblasti každodenního života našich předků - životní cyklus, rodinný život, domov a bydlení, vzdělání a volný čas, společenský život, sportovní aktivity, svátky a slavnosti, péče o zdraví a hygiena, strava a stravování, oblékání a móda, cestování atd. Práce z oblasti kulturních a sociálních dějin, dějin každodennosti, dějin mentalit, etnografie, historické demografie.