Blanka Činátlová Bücher

Knižní studie komparativního zaměření se zabývá způsoby ztvárnění a využití těla a tělesnosti ve světové literatuře a kultuře od starověku až po soudobou popkulturu. Věnuje pozornost základním emblémům tělesnosti, které stojí u kořenů naší civilizace, prochází pojetí těla v křesťanství a ve středověké literatuře a poté se koncentruje na výrazné obrazy tělesnosti v období modernismu a postmodernismu. Čtivou formou, s řadou výrazných komparativních pozorování, upozorňujících jak na stejnost, tak i na jinakost provedení obrazu těla napříč časem a prostorem, nabízí výlet po klíčových textech světové kultury. Text se snaží ukázat, jak podstatnou složkou naší kultury od starověku až po současnost je tělesnost.

Předmětem knihy Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat je sociální a kulturní analýza lidského těla a jeho vybraných částí. Kniha je založena na poznatcích a teoriích embodimentu, jak se jím zabývají především antropologové, etnologové, psychologové a sociologové. Jednotlivé kapitoly se věnují vybraným částem lidského těla či jeho funkcím: nos jako sociokulturní fenomén; vlasy a jejich symbolika a rituální funkce; hmat a věci, jak se projevují v poezii a beletrii; piercing jako móda i forma vzdoru středoškolské mládeže; funkční modifikace těla inspirované kyberpunkovou literaturou. V knize jsou prezentovány vybrané antropologické, psychologické a sociologické koncepce tělesnosti v návaznosti na problematiku modifikace, disciplinace a semiotizace těla či jeho jednotlivých částí. Kniha je určena antropologům, etnologům, sociologům a psychologům, kteří se zajímají o otázky studia lidské tělesnosti.

Eseje shromážděné v této knize se pohybují na pomezí literární a kulturní antropologie. Zabývají se analýzou věcí jako metafor vědění a vyprávění, vztahem mezi jazykem, tělesností a věcností a způsoby, jimiž se literární „věcnost“ podílí na konstituování osobní a kulturní paměti. Autorka věnuje pozornost dílčím tématům, motivům a žánrům, v nichž se obrazy věcí a věcnosti koncentrují. Materiálovým východiskem jsou převážně texty středoevropské literatury (samotný název knihy odkazuje k postavě z jedné povídky Franze Kafky). Jednotlivé studie se zabývají drobnostmi: Proč za sebou táhne Kafkův Odradek nit? A jaké obrazy vyšívá Eliška Hrabalová? Proč se Rothovi důstojníci obklopují sladkými likéry a Bernhardův chodec se pomátne při pohledu na kalhoty z československé látky? U Schulze bují nábytek, Kafka do psacího stolu schovává rozbité hřebeny a tupé žiletky… V čem spočívá poetika takovýchto motivů a jakou imaginaci produkují? Jak mluví mlčenlivé věci? Jsou to otázky, které běžně spíše odrazují. Dovolují však tomu, kdo si je klade, uniknout literárně-kritickému diktátu exegeze a interpretace. Umožňují otevřít se tajemství věcí i literárních děl. Ná-sledovat výzvu Susan Sontagové a místo „hermeneutiky“ rozvíjet „erotiku umění“.

Podtitul: Popkulturní obrazy normalizace Všední život obyvatel Československa sedmdesátých let 20. století byl na každém kroku poznamenán ideologickou propagandou. Do soukromí všech generací pronikala prostřednictvím popkultury ve filmové a seriálové tvorbě či hudební produkci. Soubor studií Tesilová kavalérie nabízí pohled např. na způsob zobrazování lásky za časů normalizace na televizních obrazovkách, na úlohu dobové módy a vzhledu, na charakteristické znaky kremačních projevů nebo na hodnotu kutilství. Knihu doplňuje kalendárium - přehled nejvýznamnějších událostí z oblasti společenského dění a populární kultury v Československu i ve světě v letech 1970-1989.

Sborník studií zabývajících se dvěma fenomény mediálních ideologizovaných hrdinů. Kosmopolitní hrdina James Bond a kádrově dokonalý major Zeman - kultovní postavy hrdinů v boji se zlem, každá z jiného prostředí, s jinak fungujícím fikčním světem. Co je spojuje? Skupina mladých literárních badatelů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalézá odpovědi nejen na tuto otázku, zamýšlí se nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti (Bond), nad konstruováním reality a reinterpretací historie pro ideologické potřeby (Zeman), nad poetikou prostoru a vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů i textů. Jsou to studie svěžího esejistického stylu, podnětné a originální, kterým nechybí rozhled, hloubka ani humor, a přes svou odbornou způsobilost jsou otevřené i širšímu, neakademickému publiku.