Verše starověkého řeckého básníka (asi 518-438 př. n. l.), psané většinou na objednávku a oslavující vítěze ve hrách olympijských, pythijských, nemejských a isthmických. Verše zvané epiniky na pozadí jednotlivých vítězství a vítězů ve směle řazených obrazech a odvážně komponovaných větách oslavují staré řecké ideály, tehdy již ideály řecké aristokracie, a mísí realitu s mythem, spojujíce olympioniky, tj. skutečné vítěze závodů, v původu s mythickými héroy.
»Vom Traum eines heilen und erfüllten Daseins ist die aristophanische Komödie im ganzen ein Teil, wie er froher und schöner kaum je geträumt wurde; und die Wolken - die Gestalten selber und das ganze Stück, das nach ihnen heißt! -, schwebend, nicht faßbar, nicht an die Kette von Logik und Konsequenz zu legen, über Stock und Stein und ohne Erdenschwere kommend, kurz verweilend und dann weiterziehend, sind ein Teil dieses attischen Traumes so gut wie der Parthenontempel oder wie auf einer weißgrundigen Lekythos die zarten und doch energischen Konturen eines Mädchenbildes.« Otto Seel