Radim Vondráček Bücher

Vývoj posledních desetiletí dává za pravdu všem, kteří v designérské tvorbě již dříve spatřovali důležitý integrující faktor moderní či postmoderní kultury a poukazovali na jeho zprostředkující roli mezi oblastí materiální každodennosti a světem umění. Jestliže se design stává předmětem široce založeného interdisciplinárního výzkumu, je tomu proto, že stále více je patrný jeho význam pro utváření předmětného světa jak v jeho praktických, funkčních aspektech, tak v jeho rétorice a estetických hodnotách.“ Publikace představuje dějiny designu v českých zemích prizmatem institucí, jež jeho vývoj ovlivňovaly (školy, spolky, výrobní podniky a družstva ad.), přičemž design chápe v širokém záběru designu interiéru, užitkových předmětů, průmyslového a grafického designu, módy a textilního designu, užité fotografie a designu nových hmot 20. a 21. století. Ve dvaceti kapitolách jsou zde instituce kontextuálně vztaženy ke stylovému vývoji designu souběžně s periodizací dějin výtvarného umění. Dílo představuje vůbec první systematické zhodnocení dějin moderního designu v českých zemích s takovýmto zřetelem a zároveň první komplexní uchopení dějin designu v jeho multidisciplinaritě. Rukopis publikace vznikl jako výsledek výzkumného grantu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které zapojilo do svého autorského týmu také externí spolupracovníky z dalších muzejních institucí a vysokých škol.

Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.

Témata a symboly v literárních a kulturních souvislostech.

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.

podnázev: obrazový humor v českém prostředí 19. století.

Katalog výstavy poprvé představuje české veřejnosti umělecká díla období klasicismu a biedermeieru z bohatých sbírek Hanse-Adama II., vládnoucího knížete z Lichtenštejnu. Vynikající portrétní, krajinářské a žánrové práce předních vídeňských autorů – Heinricha Fügera, Friedricha von Amerlinga, Petera Fendiho či Ferdinanda Georga Waldmüllera, dokládají roli knížecího rodu jako významného mecenáše, objednatele a sběratele umění. Publikace zahrnuje na 300 děl, vedle malby také plastiku, unikátní soubory malovaného vídeňského porcelánu, architektonické kresby a nábytek. Zaměřuje se i na moravská panství rodiny a prostřednictvím vedut, akvarelů interiérů a nábytkových kusů, především z lednického a valtického mobiliáře, podává plastický obraz kultury bydlení tohoto aristokratického rodu.