Zdeněk Sklenář Bücher

Červená Karkulka, králíci z klobouku, maková panenka a motýl Emanuel, maxipes Fík, Rákosníček, Popelka, Rumburak, krteček a další pohádkové bytosti, doprovází náš dětský svět fantazie, který si uchováváme v sobě po celý život. Tak jako my jsme vyrostli na příbězích, pohádkách s těmito hrdiny, které předáváme zase dalším generacím, tak celá Asie má svého hrdinu – Sun Wu Kunga – Opičího krále. Rošťák s neobvyklým půvabem a citem pro vylomeniny je v Číně hrdinou nejen dětí ale i dospělých již po více než 5 staletí. Nejznámější postavou Číny není Mao nebo Činghischán…., ale tento OPIČÁK. Jeho triky, krkolomné hrdinské kousky, dokonce i kousky nehrdinské jsou nadčasové pro dětského I dospělého čtenáře stejně tak jako dobrodružství Froda Pytlíka nebo Harryho Pottera. Začtěte se spolu s námi do nestárnoucího příběhu, který je ilustrován kresbami Zdeňka Sklenáře, jež před více než 50 lety pobavili čínské i české čtenáře. Pavilon Opičího krále s kresbami Zdeňka Sklenáře byl na Expu v Šanghaji neustále obležen čínskými rodiči s dětmi, kteří si přišli prožít animovaný příběh nesmrtelného Opičího krále.

Tímto nejkouzelnějším způsobem zobrazil před půl stoletím Opičího krále veliký český umělec. Kniha Sklenářův Opičí král vznikla reedicí ilustrací českého malíře Zdeňka Sklenáře k Opičímu králi, které vznikaly od konce padesátých do počátku šedesátých let. Zdeněk Sklenář po pečlivém studiu, s přidáním svých osobních zážitků z Číny, vytvořil osmdesát černobílých ilustrací umístěných na začátku a na konci každé kapitoly, jakož i dvacet čtyři celostránkových barevných ilustrací. Prosté černobílé ilustrace sledují vývoj příběhu, zatímco barevné ilustrace jsou uměleckým převyprávěním textu knihy. Sklenář za tímto účelem vyvinul zvláštní velmi komplikovanou techniku za použití mnoha různých malířských postupů a barev, aby vystihl atmosféru a poselství příběhu. Pro dosažení co nejlepšího uměleckého účinku často rozdělil prostor na několik částí, aby takto vyjádřil kontrast mezi imaginativním obsahem díla a jeho uměleckým ztvárněním. Putovování na Západ (Opičí král) je jedním z nejslavnějších čínských klasických románů. Líčí především příběh o tom, jak Sun Wukong ochraňoval tangského mnicha Tripitaku při putování do Západního ráje pro posvátné sútry, jak překonali devětkrát devatero nebezpečenství a jak nakonec získali pravá svatá písma. Jeho autor Wu Chengen pocházel z období dynastie Ming a Opičí král, jenž vzešel zpod jeho štětce, je postavou důvěrně známou každému Číňanovi. Koncem padesátých a počátkem šedesátých let český malíř Zdeněk Sklenář dal postavě Opičího krále zcela novou tvář. Kniha, která se nám dnes dostává do rukou, byla již vydána v češtině, angličtině a němčině. V čase, kdy se koná EXPO Shanghai, se Sklenářův Opičí král vrací do své domoviny – Číny. To je jistě ta nejradostnější událost pro všechny příznivce Opičího krále v Číně i v České republice.

Příběh vtipným a graficky zdařilým způsobem přibližuje známou postavu asijské literatury. Opičí král je zábavný, drzý, hravý a také neobyčejně statečný a chytrý nezbedník, který se narodil na hoře Bujných květů a stal se králem všech opic. Svůj opičí svět však opouští, aby se vyučil všemu potřebnému u velkého učitele Subódhi. Poté se vrací, aby nejen porazil Rušitele světa, ale také zažil spoustu dobrodružství na cestě za posvátnými písmy s Tripitakem, Čuníkem a Písečným mnichem.

Sbírka lyriky obsahuje básně s tématem Mozartova vztahu k Praze z let 1940–1954.

Dávné řecké báje a pověsti zrodila lidová fantazie starověkých Řeků v době, kdy lidé ještě neznali ani železný pluh. Vytvořil je génius slavného národa Helénů a obstály ve zkouškách tisíciletí. Jen těžko si lze představit kulturního člověka, který by nevěděl, kdo byli Herkules nebo Prométheus, Afrodita či Europa, Kyklopové, Sirény, Múzy nebo hromovládný Zeus. Výběr z těchto bájí a pověstí zpracoval na počátku druhé poloviny minulého století spisovatel Eduard Petiška a čtenáři si knihu, napsanou velmi moderně, ale přitom s velkou úctou k tradici, oblíbili hlavně pro její poutavost a svěžest.... celý text

Nevšední paměti Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny dvacátého století, zachycují setkání s mnoha výjimečnými osobnostmi, rodinou a přáteli, dětství, studia, rodnou Moravu a zaniklá zákoutí předválečné Prahy. Autor s citem pro detail a jemným humorem popisuje houbařské výpravy do brdských lesů, cesty do Paříže a Číny. Mezi protagonisty patří Pablo Picasso, František Tichý, Jiří Trnka, Alfons Mucha, básníci Aj Čching a Tristan Tzara, nakladatelé Otakar Štorch-Marien a Josef Florián, nebo cestovatel Eskymo Welzl. Sklenář věnoval zvláštní kapitoly Giuseppe Arcimboldovi a svým oblíbeným básníkům: Baudelairovi, Apollinairovi a Máchovi. Důležitou součástí jsou bohaté obrazové doprovody, včetně 70 fotografií a reprodukcí. Po Sklenářově nečekané smrti v dubnu 1986 se rukopisu ujal jeho přítel Jiří Šetlík, který jej uspořádal k vydání. Kniha měla být vydána v nakladatelství Odeon, které však na počátku devadesátých let zaniklo. Vzpomínání vychází poprvé až nyní, po více než dvacetiletém čekání, u příležitosti výstavy Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let, uspořádané k výročí malířova narození.

Kniha obsahuje ucelený soupis grafických listů Zdeňka Sýkory vydaných Galerií Zdeněk Sklenář.