Zuzana Bláhová Sklenářová Bücher

Jak vypadá takový archeologický výzkum? Kdo jsou to hledači pokladů? Jak se asi žilo ve středověkém městě? A jaké záhady nám tu zůstaly po lovcích mamutů? Tomáše všechny tyto otázky zajímají, a tak na ně hledá odpovědi. Naštěstí mu v tom pomáhá jeho teta archeoložka, stejně tak jako jeho sourozenci, dvojčata Dorotka a Matěj. Společně si vyslechnou příběh o koupajících se kostrách i o pravěkých lovcích mamutů a zjistí, jak se pracuje v muzeu. Na vlastní kůži zakusí archeologický průzkum a dozvědí se, jak z nepatrných nálezů poskládat obraz života pravěkého člověka. Rozjedou se také do nejrůznějších koutů naší země, která je plná skrytých tajemství. Tomášova dobrodružství pro vás připravili Zuzana Bláhová-Sklenářová a Miroslav Popelka, kteří pracují v Ústavu pro archeologii FF UK.

Jurij Chěžka (1917–1944) je považován za zakladatele moderní lužickosrbské poezie. Během svého života publikoval pouze časopisecky a knižního vydání se nedočkal. První knižní edice jeho literární pozůstalosti vyšla až v roce 1961. Nyní přichází nakladatelství Milan Hodek ve spolupráci se Společností přátel Lužice s prvním rozsáhlým výborem z jeho poezie v českých překladech Zuzany Bláhové-Sklenářové a Milana Hrabala. Chěžkova poezie, obsahující desítky básní, je v rodné Lužici vysoce ceněna. Kritici jej přirovnávají k českému romantikovi Karlu Hynku Máchovi, a to nejen kvůli krátkému pozemskému času, ale i výjimečnosti jeho literárního díla. Jurij Młynk v roce 1957 označil Chěžku za moderního básníka, který tvořil jazykové a poetické obrazy neobvyklými formami. Kito Lorenc později jeho tvorbu charakterizoval jako „poezii malé komůrky“, vyjadřující tragickou osamělost a touhu po nové vlasti. Přes romantický tón je v Chěžkových básních patrné střízlivé vidění světa, stesk po matce a obavy z války. Literární historik Dietrich Šofta v roce 2017 vnímá Chěžkův odkaz jako ideový a umělecký most k mnohostranné lyrice následující generace lužickosrbských básníků.