Tři kapitoly z autorova nepublikovaného díla "Co je sociologie? Úvod do obecné sociologie", které napsal přibližně v letech 1995-2004. První kapitola je jakýmsi úvodem do Marxova myšlení a marxismu, druhá kapitola se věnuje sociologii jakožto racionálnímu konstruktivismu a zároveň radikální kritice, a poslední se zabývá pohledem na marxismus po pádu komunismu. Texty se vyznačují autorovou pedagogickou dikcí (výčty, schémata apod.) a lze je považovat zčásti za učebnici, zčásti za eseje. Určeno pro zájemce o marxismus, neomarxismus a sociologii.
Klasické dílo polské sociologie a etiky z r. 1956. Analýzu několika evropských podob
měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáka“, s níž
přišla v 19. a 20. století především levice. Benjamin Franklin jí pak slouží jako ilustrace
typického modelu měšťanské morálky. Již tyto první kapitoly předznamenávají
přístup ke zpracování tématu: detailním rozborem vybraných osobností anglické,
francouzské, italské a německé společnosti v rozmezí několika staletí nachází hodnoty
a normy skutečných i přisuzovaných rysů měšťanské kultury a morálky a hledá jejich
vzájemné souvislosti. Kniha je ceněna zejména pro inspirativní a originální pohled na
L. B. Albertiho, Volneye či legendárního Robinsona Crusoea z pera Daniela Defoea.
Doslov ke knize napsal prof. Miloslav Petrusek.
Sociologické úvahy a eseje.
Ojedinělý sborník autorských textů předního českého sociologa a myslitele, který byl sestaven ještě za jeho života s jeho korekturami. Vychází jako 14. svazek edice u příležitosti udělení CENY Vize97 D. a V. Havlových v den nedožitých narozenin presidenta Václava Havla.
Obsahuje texty na téma: deziluze z pokroku, život všední a heroický, informace nebo vzdělanost, o potřebě mýtů, multikulturní společnost, sociologie mezi minulostí a budoucností. Tradičně je připojena i stať o autorovi včetně jeho bibliografie.
Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.
Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.
Kniha Základy sociologie nejvýznamnějšího současného českého teoretického sociologa Miloslava Petruska je koncipována jako interaktivní uvedení do sociologie. Tato velice čtivě napsaná příručka umožní širokému spektru čtenářů prostřednictvím sociologie porozumět sociálním jevům a procesům a hlouběji se zamyslet nad problémy moderní a postmoderní společnosti. Cílem této práce je také seznámit čtenáře s předmětem, tématy, teoriemi a pojmy, které sociologie k reflexi světa používá. Kniha je napsaná čtivým a elegantním jazykem a k prezentaci konkrétních sociálních problémů využívá jako námět k zamyšlení velké množství příkladů. Z tohoto hlediska představuje originální příspěvek k rozvoji sociologické imaginace.
Osobitá a netradiční pocta Univerzitě Karlově k 660. výročí jejího založení z pera profesora sociologie Miloslava Petruska – osobnosti, která je na jednu stranu s univerzitou velmi úzce spjata (autor zde vyučuje a působil i ve funkci prorektora), na druhou stranu vůči ní má profesionální odstup a nadhled potřebný k nezaujaté a originální perspektivě. Soubor jeho úvah a esejů je koncipován tak, že nesupluje již existující historii UK, ale jde napříč dějinami a obory, událostmi a příběhy a hledá jejich skryté souvislosti. Propojuje tak tradici s aktualitou, historické se svrchovaně současným a vážné s lehce groteskním v perspektivě, která překračuje horizont „společnosti vědění“ směrem k „informační společnosti“ a roli, jakou v ní Univerzita Karlova zastává a především bude.
Masse und Macht sind zentrale Begriffe für das Verständnis unserer Zeit. Schon als Kind war Canetti von den Phänomenen, die diese Begriffe beschreiben, fasziniert und beunruhigt. Das Leben der Menschen folgt eigenartigen Gesetzen, und bereits in der Kindheit gehorchen wir den Anweisungen unserer Erzieher. Früh lernen wir, unsere Pflichten „freudig“ zu erfüllen. Auch die Gesellschaft unterliegt dem Zwang von Befehl und Gehorsam. Um harmonisch zusammenzuleben, befolgt die Masse bestehende Gesetze, doch die Geschichte zeigt viele Beispiele, in denen sie blind dem Diktat eines Tyrannen oder einer Ideologie folgt. Dabei können Massen auch eine Eigendynamik entwickeln: Sie hetzen auf, verfolgen Minderheiten, stürzen Könige oder Regierungen und beanspruchen selbst die Macht. Aus unterdrückten Individuen kann eine revolutionäre Masse entstehen: Sklaven erheben sich gegen Kolonialherren, Farbige gegen Weiße, Arbeiter gegen Unternehmer. In seinem philosophischen Hauptwerk untersucht Canetti diese komplexen Probleme. Mit kühner Denkweise und stilistischer Brillanz zieht er den Leser von der ersten Seite an in seinen Bann. Anthropologische, soziologische und psychologische Aspekte durchdringen die essayistische Analyse, und der Leser spürt, dass hier seine eigenen Belange und sein Schicksal thematisiert werden.
Talcott Parsons (1902 - 1979) je klíčovou postavou 20. století v sociologii, jejíž význam vyvolává dlouhotrvající debaty. Někteří ho považují za inovátora, který posunul sociologickou teorii na novou úroveň, zatímco jiní ho kritizují za spekulativní přístupy a problematické základy. Existuje také názor, že jeho dílo patří minulosti a není relevantní pro současné sociální vědy. Autoři sborníku sdílejí přesvědčení, že Parsonse nelze opomíjet; jeho myšlenky si zaslouží pozornost a návrat k jeho odkazu má smysl.
Sborník obsahuje různé příspěvky, které se zaměřují na různé aspekty Parsonsova díla a jeho vliv. Úvodní text Jiřího Šubrta představuje kontext, následovaný analýzou Miloslava Petruska, která zkoumá přechod od struktury jednání k teorii systémů. Pavel Machonin se věnuje osudům Parsonsova díla v Čechách, zatímco Richard Jung zkoumá jeho vliv na českou sociologii a teorii konvergence. Jan Urban přináší vzpomínky na Parsonse, a Jan Balon se ptá, zda byla jeho sociologie "americká". Dále se příspěvky zaměřují na hodnotové kulturní vzorce, pojetí societální komunity a jeho odkaz v medicíně. Témata jako sociální konflikt a Parsonsův vliv na komunitarismus také nacházejí své místo v diskuzi.
Soubor sociologických esejů systematicky zkoumá, v jaké společnosti žijeme. Autor zvolil neobvyklou metodu: vybral přes sto pojmenování, která se v sociologii používají pro moderní a postmoderní společnost, seřadil je abecedně a podrobně vyložil jejich významy, historické a literární souvislosti, a kriticky komentoval některá pojetí. Kniha, i když vyžaduje určité sociologické znalosti, může sloužit jako nestandardní úvod do sociologie, neboť se zaměřuje na soudobé společnosti, jak je sociologie vidí. Zkoumá otázky jako: Žijeme v moderní nebo postmoderní společnosti? Jakou roli hrají cynismus, narcismus, důvěra a spokojenost v našem životě? Jak souvisí štěstí a blahobyt? Jaký je vztah ke kreditním kartám a jak ovlivňují naši společnost? Jakou roli má formální vzdělání a diplomy? Jak lze chápat posttotalitní a postkomunistickou společnost? Kniha neodpovídá na otázky definitivně, ale vyzývá k diskusi o mnoha tématech, včetně těch tabuizovaných, a nabízí solidní přehled literatury k jednotlivým problémům.
