Autobiografická kniha průkopníka potápění a cestovatele Pavla Grosse zachycuje zážitky skupiny mladistvých romantiků v době totality padesátých a šedesátých let. Magický svět modrozelených hlubin zatopených kamenolomů se stává jejich společným náboženstvím a potápění rituálem. Tyto bezstarostné časy plné dobrodružství a bláznivých prožitků se postupně mění v vážnější zájmy. Autor se během studií zabývá myšlenkou, jak přizpůsobit člověka prostředí, ze kterého vzešel, a projektuje podmořskou kabinu, v níž stráví tři dny a noci na mořském dně. Události se přerušují vpádem sovětských vojsk a pokračují autentickým vyprávěním o autorových zážitcích ve světě vynálezců podmořských strojů, lovců korálů a námořních teroristů. Příběh je psán v duchu skutečných událostí, s detailními popisy a dialogy, které navozují atmosféru optimismu, bláznivých nápadů i strachu. Text je proložen historickými fotografiemi a dokumenty, přičemž oddělená příloha nabízí detailnější historická fakta. Autor, inženýr potápění a podmořské techniky, má vedle technických zájmů také malířské sklony a touhu psát. Je autorem románu a mnoha fejetonů, vystupoval v médiích a pořádal přednášky. V současnosti pracuje na knize o neuskutečněných kreacích přírody, kde zlehka spekuluje, co všechno „Pánbůh“ při svých návrzích opomněl.
