Kamil Činátl Bücher

Publikace Věčné časy nabízí ve třech částech trojí způsob připomínání totalitní každodennosti. První část přináší zpovědní reflexe osobností různých generací a osudů: pohledy Václava Havla na ranou normalizaci v dobových dopisech Alfrédu Radokovi, dále autobiografické eseje Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jana Rumla a Martina C. Putny. Další části, jejichž autorem je historik Kamil Činátl, se pokouší zachytit vzájemné prolínání velkých dějin s každodenností totality. Československé totalitní roky jsou koláží politických, společenských a kulturních událostí, postavených vedle sebe tak, jak se absurdně potkávaly v letech 1945 až 1989. Názvosloví totality představuje slovníček pojmů, typických pro všední den života v komunismu. Součástí je též soupis důležitých domácích i zahraničních institucí, které se totalitou zabývají. Publikaci doprovází široký výběr dobových fotografií a vyobrazení každodenních reálií.

Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace pro dějepisnou výuku, který byl realizován s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, evropských strukturálních fondů a státního rozpočtu ČR. Publikace se zaměřuje na filmové obrazy minulosti a jejich význam pro historickou kulturu. Problematiku nahlíží z perspektivy didaktiky dějepisu a promýšlí možnosti využití filmu jako nástroje vzdělávání. Práce vychází ze zahraničních konceptů didaktiky dějepisu, které aplikuje na české prostředí. V části Teorie shrnuje klíčové pojmy a postupy, které souvisí s užitím filmového média k vzdělávacím cílům. V navazující části obecnou problematiku ilustruje na případových studiích, které didaktické koncepty spojují s konkrétním filmovým materiálem.

Podtitul: Palackého Dějiny jako zdroj historické obraznosti národa. Kniha je věnována vlivu Palackého Dějin národa českého na formování českého historického povědomí v 19. a na počátku 20. století. Autor zde detailním způsobem zkoumání nejen podobu recepce Palackého národních a demokratických myšlenek v krásné literatuře (Alois Jirásek, Karel Herloš, V. B. Třebízský apod.) a ve výtvarném umění (Josef Brožík, Mikoláš Aleš, Alfons Mucha apod.), ale zároveň i jejich uměleckou transformaci pod vlivem změn společenského klimatu v českém a německém kulturním prostředí.

V několika případových studiích kniha zachycuje vzpomínkovou praxi české společnosti po roce 1989. Zaměřuje se na paměťové události, které měly širší publikum a společenský dosah (spor o katedrálu, polemiky ohledně prvního polistopadového vysílání majora Zemana, ohlas televizního seriálu Vyprávěj aj.). Autor věnuje pozornost nejen obsahům vzpomínání, ale i jednotlivým médiím a způsobu, jak zprostředkují zpřítomňování minulosti. Promýšlí otázky, jakým způsobem a proč vlastně vzpomínáme. Sleduje, jak se náš vztah k dějinám a podoby našich minulostí historicky proměňovaly. Minulost zde není nahlížena perspektivou historické skutečnosti, ale jako kolektivně sdílená představa, která má svou funkci pro jedince, rodinu i širší sociální kontexty. Kniha vychází ve společné edici Filozofické fakulty UK a Nakladatelství Lidové noviny.

Editovaný přepis originálního záznamu večera 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu podrobně zachycuje vznik Občanského fóra, což je ojedinělý dokument umožňující rekonstrukci zakládajícího aktu představitelů různých směrů protikomunistické opozice. Dokument obsahuje stručnou studii zkoumá kořeny pozdější podoby OF v okamžicích jeho vzniku, následovanou přepisem a medailonky významných osobností spjatých se založením OF. Edici doplňuje kompletní videozáznam jednání Občanského fóra na dvou DVD, rozhovory s kameramany a další rozhovory s účastníky setkání. Přepis je obohacen o barevné a černobílé fotografie Jaroslava Kořána a autorovu vzpomínku na první dny pádu komunistického režimu. V přílohách jsou faksimile jedné z prvních verzí provolání OF a reakce komunistické moci z 19.-21. listopadu 1989. Ojedinělá informace z 1. odboru II. správy SNB umožňuje identifikaci důležitého informačního zdroje o rané fázi vývoje OF. Historici Prokop Tomek a Jiří Suk hodnotí publikaci jako významný ediční počin, který doplňuje a zpřesňuje poznání politického převratu a jeho kolektivního aktéra. Úvodní debata o založení OF je klíčová pro pochopení dalšího vývoje tohoto významného politického hnutí.

Sborník studií zabývajících se dvěma fenomény mediálních ideologizovaných hrdinů. Kosmopolitní hrdina James Bond a kádrově dokonalý major Zeman - kultovní postavy hrdinů v boji se zlem, každá z jiného prostředí, s jinak fungujícím fikčním světem. Co je spojuje? Skupina mladých literárních badatelů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalézá odpovědi nejen na tuto otázku, zamýšlí se nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti (Bond), nad konstruováním reality a reinterpretací historie pro ideologické potřeby (Zeman), nad poetikou prostoru a vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů i textů. Jsou to studie svěžího esejistického stylu, podnětné a originální, kterým nechybí rozhled, hloubka ani humor, a přes svou odbornou způsobilost jsou otevřené i širšímu, neakademickému publiku.

Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu. V jednom svazku chtějí čtenáři zprostředkovat, jak se na normalizaci dívají rozdílné společenskovědní disciplíny včetně toho, jak se o ní vyučovalo a vyučuje ve školách. Kniha zohledňuje generační, metodologické, domácí i zahraniční perspektivy, obsahuje přehledové studie, záznamy z živých panelových diskuzí a překlady klíčových zahraničních textů (Gil Eyal, Alexej Jurčak, Jörn Rüsen, Katherine Verderyová).

Dějepisné sešity: Toufar se pokouší přiblížit příběh faráře umučeného Státní bezpečností. V rámci pátrání po stopách minulosti provedou čtenáře poválečnou historií Československa od roku 1949 až do současnosti. Atraktivitu komiksu zvyšují faksimile dobových dokumentů. Příběh „číhošťského zázraku“ dodnes obsahuje řadu nejasností a otázek. Sešity ukazují historii jako živý a otevřený problém. Dějepisné sešity míří především na čtenáře z řad školní mládeže, ale snaží se oslovit též širší publikum, které se zajímá o komiks a ocení výrazné výtvarné zpracování příběhu Josefa Toufara. Autorka grafického pojetí, Juliána Chomová, získala na poli komiksu a knižní ilustrace řadu ocenění. Ačkoliv jsou Dějepisné sešity koncipovány netradičně (kombinují komiks a faksimile pramenů), vycházejí vstříc současnému zájmu čtenářů o komiksová zpracování historie. Herní koncept pátrání po stopách minulosti, na němž jsou Dějepisné sešity založeny, může svou náročností oslovit i dospělé publikum. Pracovní sešit tvoří obálka, která obsahuje 6 dvoustránkových listů