Antonín Nowak Reihenfolge der Bücher

Příručka ženisty, známá rovněž pod označením FM 21-105, byla vydána v roce 1943 jako doplněk k Příručce vojáka pod označením FM 21-100, aby poskytovala nově zařazeným vojákům ženijního sboru armády Spojených států amerických přehledný zdroj základních informací o ženijní technice a ženijních postupech. Hlavním cílem bylo usnadnit vojákům plnění jejich povinností a efektivnější zvládání jejich úkolů. Bojoví ženisté, někdy také známí jako pionýři nebo sapéři, byli a jsou klíčovými členy vojenského sboru. Jejich práce zahrnuje tvorbu a ničení překážek a zátarasů, výstavbu tunelů a polních opevnění, odminování, výstavbu a opravu silnic, cest a komunikací a další nezbytné, náročné a nebezpečné operace v bojové zóně. Vedle těchto speciálních úkonů jsou ženisté školeni také v pěchotní taktice a tak mohou být v případě potřeby kdykoliv nasazeni stejně jako každý jiný voják. Knihu jistě ocení preppeři, survivalisté a zájemci o moderní i historické armádní dovednosti a vědy.

Improvizované nástražné systémy tvoří nebezpečnou část našeho života. Běžně je užívají zločinci a příslušníci gangů, teroristé, partyzáni a povstalci, stejně jako profesionální vojáci. Na druhou stranu jsou to většinou příslušníci ozbrojených složek, kteří se s nimi v rámci výkonu svého povolání setkávají v roli potenciální oběti nejčastěji. A především jim je určena tato publikace. Kdo je připraven, není překvapen. Kromě této skupiny profesionálů kniha jistě zaujme rovněž preppery a survivalisty, kteří by se tyto smrtelné pasti také rádi naučili rozpoznávat a nastudovali strategie, jak se jim vyhnout. Kniha se podrobně zaobírá následujícími tématy: - mechanické nástražné systémy - střelné nástražné systémy - spínače a zpožďovače nástražných systémů - vrhače, směrové nálože, fugasy, miny a výbušná zařízení - improvizovaná výroba výbušnin - nástrahy z ručních granátů - improvizované roznětové systémy - zápalné systémy (žhářské metody) Kniha Vám umožní porozumět základům konstrukce a výroby těchto systémů, pochopit principy jejich fungování a instalace v terénu, díky čemuž snáze proniknete do mysli případného útočníka a lépe tak ochráníte sebe a své blízké. Kniha slouží výhradně k teoretickému studiu. Pamatujte, že zneužití se trestá.

V pořadí druhá příručka pro výcvik příslušníků Specnaz, kterou jsme přeložili pro český trh. Pokud máte první díl, musíte mít nutně i ten druhý. Ačkoliv to tak původně nebylo zamýšleno, obě knihy se perfektně doplňují.

Tato německá příručka z druhé světové války nabízí cenné informace a zkušenosti v ženijních pracích, ať už jde o práci s okolním terénem, výrobu improvizovaných plavidel, tvorbu zátarasů, které mají nepříteli ztížit nebo znemožnit postup, až po výrobu výbušných zařízení a využití demoličních prostředků. Tato poslední skupina znalostí bývá obvykle žárlivě střežena a obdobné manuály se jenom zřídkakdy objevují na trhu. Knihy tohoto typu bývají často zařazeny mezi utajované materiály i desítky let po svém vzniku nebo dlouhou dobu po ukončení konfliktu. Ačkoliv tento materiál vyšel již před mnoha lety, všechny návody v něm popsané jsou použitelné i dnes. Pevně věřím, že čtenáři ocení vysokou informační hodnotu této knihy, a že se stane přínosným zdrojem poznání pro ty, kteří se připravují na hypotetické situace, jako je zhroucení společnosti, všeobecná apokalypsa či válečný konflikt s nepřátelskou velmocí, tak pro ty, kteří mají popsané znalosti doslova „v popisu práce“.

To, čemu v češtině říkáme „plastický stůl“ (protože dokáže dokonale plasticky zobrazit skutečný terén), se v anglickém jazyce nazývá „Sandbox“ a v němčině „Sandkasten“, čili „pískoviště“. Historie tzv. „plastického stolu“ je velmi dlouhá. Prokazatelně se využívaljiž před naším letopočtem ve starém Řecku a Římě, kde sloužil nejenom pro vojenské účely, ale rovněž také pro výuku matematiky, fyziky a dalších věd. Byla to vlastně jakási „tabule naležato“, do které se zapisovalo dlouhou tenkou hůlkou. Využití plastického stolu ve vojenství je však mnohem rafinovanější. Zde stůl slouží jako jednoduchý, levný a snadno zhotovitelný prostředek k realistickému trojrozměrnému zobrazení skutečného terénu ve zmenšené podobě.

Na sklonku druhé světové války, když německý nadčlověk prohrával svůj boj, ustupoval zpět do kolébky fašismu a bylo již nad slunce jasné, že válku prohraje, zrodila se myšlenka na ničení nepřítele s pomocí speciálně vycvičených záškodníků. Příslušníci těchto jednotek se nazývali Vlkodlaky, neboli Werwolfy. Byli vycvičení v používání zbraní, výbušnin, jedů, maskování, zabíjení zblízka a speciálních partyzánských taktikách. Následně byli vybaveni zbraněmi a potřebným vybavením, které tajně zakopali ve skrýších rozmístěných v oblasti předpokládaného budoucího působení. Tím bylo především Polsko a Československo. Jejich výcvik vedli ostřílení frontoví bojovníci s praktickými zkušenostmi. Jednou z mnoha výcvikových pomůcek byl i speciální manuál, který sloužil jako návod pro provádění sabotážních a záškodnických akcí. Tento návod byl fašisty vytištěn v okupované Praze, odkud unikl a rozšířil do podzemí československého odboje. Ačkoliv od druhé světové války již byl opakovaně vydán v němčině, angličtině, španělštině a dalších jazycích, dosud nebyl nikdy kompletně přeložen do češtiny. Stalo se tak až nyní. Tato kniha je věnována všem, kteří zkoumají minulost, aby pochopili přítomnost a připravili se na budoucnost.