Renata Landgráfová Bücher

Výpravný katalog v češtině a angličtině doplňuje výstavu Sluneční králové, která probíhala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021. Výstava mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsír, prováděného egyptskými, německými a českými misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období raně dynastického až ptolemaiovského, včetně královské pohřební výbavy krále Raneferefa, soch kněze Nefera a princezny Šeretnebty, a předmětů ze sajsko-perských šachtových hrobek. Tyto vzácné objekty vyprávějí příběh starověké egyptské civilizace a jejích tvůrců, a katalog tak mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po téměř tři tisíce let.

The volume represents the first part of a planned two-volume series. It presents biographical texts from stelae of Dynasties 11-12 in hieroglyphs, transliteration and translation. The texts are arranged by dynasty, and within the two dynasties by provenance. The second volume will contain biographical texts on tomb walls and rocks, as well as detailed commentaries to texts presented in both volumes.

Česko-anglická obrazová celobarevná publikace mapuje život včetně života přírody a jeho odrazu v prastaré egyptské kultuře na březích afrického veletoku.

The second volume of the library catalogue, covering chiefly the sections on Archaeology and Philology. The Catalogue covers the library fund from the beginning of the existence of Prague Egyptological seminar, through the enlargement due to Jaroslav Cermy's donation in the 1970s, and ends with new acquisitions up to year 2000.

This is a useful listing of the volumes in the library of the Institute of Egyptology, a helpful source of bibliographic information. While this sort of information is nowadays better presented online, the volume may be of interest to scholars because of the titles from Eastern Europe and Russia which the Czech Institute has available in its collections.

Komentované překlady mladých českých egyptoložek – texty staroegyptských dopisů z různých částí Egypta a z různých období egyptské historie.

Kniha představuje přehled gramatiky klasické egyptštiny, tedy jazyka, jímž jsou psány klasické literární texty Střední říše, ale též celá řada literárních a náboženských textů pozdějších období. Jejím cílem je seznámit českou odbornou i laickou veřejnost se základními rysy staroegyptského jazyka a to se zohledněním nejnovějších výzkumů v této oblasti. Společně s pracovním sešitem, který obsahuje cvičení ke všem hlavním rysům gramatiky klasické egyptštiny a soubor základních textů, kniha může sloužit i jako učebnice klasické egyptštiny pro samouky.

Tato kniha obsahuje překlady a komentáře staroegyptských milostných písní, včetně těch z větších "sbírek", které byly již přeloženy do několika jazyků a jsou odborné veřejnosti známy. Začíná výčtem písní, které byly přeloženy na základě starších i mladších prací. Dále obsahuje písně objevené na ostrakách, z nichž některé byly přeloženy pouze jednou nebo vůbec. Tato sbírka představuje dosud nejucelenější soubor egyptských milostných písní, které dokládají bohatost staroegyptské literární tradice a vyjadřovacích prostředků. Citový svět starých Egypťanů, ovlivněný sociálními a kulturními faktory, se v tomto idealizovaném svědectví jeví jako velmi bohatý. I když je složité hodnotit univerzální platnost obsahu a formy vyjádření lidských citů, tyto písně nám poskytují pocit blízkosti k dávným lidem a slouží jako vodítko ve světě citů a intenzivního prožitku lásky a touhy. Ačkoliv můžeme pochybovat o jejich odrazu společenské reality, jistě reflektují realitu citů jednotlivých lidí. Kniha je doplněna CD s nahrávkami přebásněných textů, které recitují sólisté ND, a hudebními ukázkami od P. Kohoutové a R. Měřinského, který je autorem skladeb.

Schopnost přizpůsobovat se okolnímu prostředí patří k významným znakům všech živých organismů. Autory knihy zaujalo, jak výrazně se adaptabilita rozvíjela jednak při vývoji předchůdců lidí, jednak při vývoji našich jednotlivých civilizací, tedy obecně v historii Homo sapiens. Lidská schopnost adaptovat se na změny prostředí se proměňovala od prvotního pouhého pasivního přizpůsobování se přes zvýšený podíl aktivity u druhů Homo až k tvůrčí adaptabilitě, kterou nalézáme u Homo sapiens. Značná pozornost je věnována zásadní revoluci v dějinách lidstva, tedy vzniku a rozvoji zemědělství, a jejím důsledkům, které vedly k nové strukturalizaci lidské společnosti. Tvůrčí adaptabilita je pak podrobně popsána na příkladu rozvoje egyptské kultury. Autoři však nezastírají možné negativní stránky civilizačního rozvoje a poskytují nové pohledy na překonávání těchto potíží a na zrod a vývoj vě