Michal Pavlásek Bücher

Několik příspěvků k roli nacionalismu a jeho projevům v oblasti bývalé Jugoslávie.

S motykou a Pánem Bohem - Po stopách českých evangeliků ve Vojvodině.

Etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě zkoumá české vystěhovalce v jihovýchodní Evropě, konkrétně náboženskou komunitu z jižní Moravy, která se v polovině 19. století usadila ve Velikém Središti ve Vojvodině, dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla ovlivněna reformovanou vírou a tradicemi, které formovaly její specifickou kulturu. Čtenář se seznamuje se sociálním prostředím a myšlenkovým světem migrantů a jejich potomků, přičemž analýza vychází z archivních dokumentů, rozhovorů s pamětníky a terénního výzkumu. Zjištění podporují tezi, že Središťané se identifikovali na základě jiných aspektů než striktně národních či etnických, čímž autor polemizuje s metodologickým nacionalismem. Cílem knihy je zachytit náboženskou sociální strukturu a kulturní dynamiky Središťanů v období od příchodu migrantů v roce 1850 až po konec druhé světové války v roce 1945. Kniha odpovídá na otázku, kým Središťané byli, a přináší pohled na nepoznanou kapitolu kulturní historie českých/moravských evangelíků v zahraničí.

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce.

Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů. Cílem knihy není zkoumat krajanské enklávy v rámci tradičního nacionálního diskurzu, ale demaskovat nacionalistickou politiku uplatňovanou vůči krajanům. Uváděná publikace rovněž nepřehlíží ústně předávané vzpomínky krajanů na úkor archivních záznamů, jak se často děje, ale uvádí význam narací pro samotné krajany. Také není cílem knihy nekriticky sledovat politiku identit u krajanů, ale upozorňovat na její úskalí.