Lukáš Pecha Bücher

Kolektivní monografie čtyř českých odborníků shrnuje přehledným způsobem dějiny Arménie a arménské kultury, přičemž se snaží tuto problematiku představit v širším kontextu, tj. v rámci dějin historického arménského území i celosvětové arménské diaspory. Jednotlivé kapitoly jsou uspořádány chronologicky a zároveň tematicky provázány tak, aby měl čtenář možnost udělat si představu o vývoji situace v širším geografickém prostoru a srovnat ji na základě dalších historických paralel. Z historického i geografického pohledu se Arménie vždy nacházela na pomezí velkých kulturních celků a civilizačních okruhů. Odtud i synkretický charakter arménské kultury, kombinující jak tradice autochtonní, tak tradice přejaté a transformované, umožňující jejich osobitý vývoj.

Dějiny Mezopotámie zprostředkovávají v přístupné formě nejnovější poznatky z historie Předního východu na základě důkladné analýzy archeologických a primárních písemných pramenů. Text je systematicky uspořádán podle historických období od pravěku po dobytí Babylonu perským vojskem (539 př. Kr.).

Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii - jako dědička Sumeru - od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád. Ten definitivně způsobila v polovině 1. tisíciletí rodící se Perská veleříše dobytím Babylónu, opředeného pověstí nedobytného města i divem světa - Semiramidinými zahradami. Ani v této větvi edice SHS nechybí encyklopedické heslo shrnující základní poznatky o území.

Kniha "Základy starobabylonštiny" spadá do žánru Jazyky. Autorem je Nováková Nea, Pecha Lukáš, Rahman Furat. Obsahuje 418 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Karolinum" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.

Politický vývoj, hospodářství, státní správa.

Sýrie má společně s Egyptem a Mezopotámií jednu z nejdelších souvislých historií a její dějiny sahají až k samému prahu lidské civilizace. Geopolitická poloha na okraji velkých starověkých říší ji předurčila k tomu, aby se stala kolbištěm mocenského zápasu. Nové období dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli svůj jazyk a své náboženství. Damašek se stal hlavním městem rozsáhlé říše dynastie Umajjovců, sahající od Španělska po Střední Asii. Přestože vládcové vyznávali sunnitský či šíitský islám, Sýrie si uchovala multikulturní charakter. Do moderních dějin vstoupila v rámci Osmanské říše, avšak první světová válka přinesla rozdělení historického celku, zvaného Bilád aš-Šám, do několika samostatných států. Po skončení francouzského mandátu a získání nezávislosti se střídala období parlamentní demokracie a vojenských diktatur, které uzavřelo nastolení autoritativní vlády baasistického prezidenta Háfize al-Asada. Arabské jaro uvrhlo zemi do zničující občanské války.

Publikace si klade za cíl představit rozmanité aspekty materiální i duchovní kultury oblasti, označované tradičně v západním kulturním okruhu jako Orient.