Těžištěm knihy je chata jako ohnisko Heideggerova života a díla, respektive otázka, zda a nakolik skutečně takovou váhu měla. Chata v Todtnaubergu je na jedné straně „hlavním hrdinou“ knihy, na druhou stranu je referentem, k němuž se vztahují další témata od obecných otázek týkajících se architektury přes rozbory Heideggerova vztahu k bydlení v jeho dvou konkrétních (venkovské a městské) podobách až po vztah této slavné horské komorní stavby k zásadním Heideggerovým textům o „stavění a bydlení“. Heideggerova chata rovněž obsahuje první český překlad slavné básně Paula Celana Todtnauberg ve vynikajícím básnickém převodu Radka Malého. Todtnauberg navštívila v průběhu desetiletí řada prominentních osobností, například Edmund Husserl, Karl Jaspers, Hans-Georg Gadamer, Karl Löwith, Jean Beaufret, Ernst Tugendhat či Herbert Marcuse a celá řada dalších. Nedílnou součástí knihy jsou fotografie od Digne Meller-Marcovicz a dalších autorů. Sharrův text usiluje v podrobných popisech o co největší autenticitu vnímání této kulturně-historicky výjimečné stavby. Proto zde důležitou roli hrají i řezy a půdorysy, které pomáhají čtenáři se orientovat v minuciózním Sharrově popisu chaty. S popisy chaty a okolní krajiny souznějí citované názvy básní z Heideggerova díla Aus der Erfahrung des Denkens. Zejména tyto pasáže řadí Sharrovo svědectví o Heideggerově chatě svým způsobem rovněž mezi literárně zdařilou beletrii.
