Martina Overstreet Bücher

Kniha o vizuální kultuře české klubové scény. "Sešel jsi z cesty, kamaráde. Tohle místo není na mapě, tady jsou příšery!" praví kapitán Barbossa Jacku Sparrowovi v závěrečné bitvě filmu Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly. Za Sparrowových časů se neprobádaná území označovala na mapách latinským varováním hic sunt leones! (zde jsou lvi!). V dnešní geografii už taková neexistují, nicméně v popkultuře jich ještě pár najdeme. Overstreet a Nanoru se domnívají, že za bílé místo, kde podle slovníku "pravděpodobně vládne barbárie", lze například označit vizuální styl české nezávislé hudební scény. Na cestě nezmapovanými teritorii jim kryli záda fotografové Adam Holý a Dušan Tománek a grafičtí designéři Adam Macháček, Petr Bosák a Robert Jansa.

Obrazová publikace Prkýnka na maso jsme uřízli je vůbec první knihou, která nějakým způsobem zachycuje dobu a atmosféru českého skateboardingu do roku 1990. I přesto, že jeho historie je velmi bohatá a rozmanitá, tak veškeré pokusy o vydání podobné knihy se do dnešního dne nikomu nepodařily. Až nyní díky projektu BU2R, což je platforma značky Budweiser Budvar na podporu městské kulury, máte možnost vlastnit toto ojedinělé dílo ve své knihovně. Autorem knihy jsou novináři Martina Overstreet a Michal Nanoru, ale na realizaci se podílela i část redakce Skaterock.cz. Fotograf a jeden ze zakladatelů Skaterock.cz Jaroslav Kučera celé dílo zaštiťoval jako produkční a sehnal do knížky veškeré fotografie. Miloš Hroch, šéfredaktor Skaterock.cz, je zase autorem deseti rozhovorů. Mezi zpovídanými jsou dnešní herec a divadelník Petr Forman, pozdější pionýr českého snowboardingu Luděk Váša, legendární skejťák a frontman punkové kapely Suchý mozky Ivan Zobák Pelikán, senátor a starosta Božího Daru Jan Horník, ředitel divadla Minor Zdeněk Pecháček nebo rekordmani a synové spisovatele Vladimíra Thieleho, Simon a Robert Thieleovi.

Kniha In Graffiti We Trust je vůbec prvním pokusem o systematické shrnutí vývoje, jímž pražská graffiti scéna (s přihlédnutím k městům Ostravě a Brnu) prošla od roku 1989 po současnost. V pěti chronologicky řazených kapitolách se autorka zabývá především názorovými a stylovými proměnami jimiž jednotlivé generace prošly, dále jejich vzájemnými vztahy a celkovou strukturou komunity. V druhé části představuje 12 writerů, kteří se ve své tvorbě základnímu konceptu psaní jména časem vzdálili, nicméně graffiti stále považují za silný inspirační zdroj nejen v tvorbě, ale i v přístupu k životu, společnosti, mezilidským vztahům atd. Díky úzké spolupráci s writery všech pěti generací se podařilo doplnit text o fotografie, které podstatu graffiti - tedy písmo a jeho tvar - vystihují ze všeho nejlépe.... celý text