Igor Tomeš Reihenfolge der Bücher

Vzpomínky na 60 let v oboru sociální politiky, správy a práva z let 1955–2015 je autorský text zesnulého prof. JUDr. Igora Tomeše, CSc. Tento výjimečný dokument s vysokou citlivostí a smyslem pro detail popisuje profesní a životní dráhu této osobnosti. Čtenář je chronologicky seznamován s klíčovými etapami Tomešova života, v nichž autor líčí svůj profesní vývoj v kontextu proměnlivého politického dění. Živý a poutavý výklad umožňuje nahlédnout do kariérního růstu geniálního experta a sociálního politika mezinárodního významu, a zároveň do jeho vnímavé a velkorysé povahy. Autor mistrně popisuje své vzestupy a pády, k nimž zaujímá produktivní přístup, který ho podněcuje k dalšímu rozvoji. I přes těžké období normalizace, které mělo zamezit uplatnění jeho odbornosti, se Tomeš rychle adaptoval a využil své zkušenosti k vytváření důstojných podmínek zaměstnávání dělníků. Druhá část vyprávění se zaměřuje na jeho angažmá ve vrcholné politice a dlouhodobou účast na mezinárodních sociálních reformách. Závěr obsahuje vzpomínky na jeho akademické působení, jemuž se věnoval až do své smrti v roce 2018. Text je neotřelým zážitkem a inspirativním obsahem pro všechny, kteří měli možnost poznat jeho bohatou publikační činnost.

Kolektivní monografie přináší pohled na principy a úspěšnost veřejného řízení sociálních procesů z různých úhlů pohledu. Ačkoli sociální procesy působí na první pohled odlišně, spojují je právě principy jejich řízení. Principy jsou většinou zobecněné tak, aby bylo možné je prakticky využít při přípravě a realizaci nových sociálních procesů. Tým pracovníků a doktorandů Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zkoumal, jaký vliv má veřejná správa na průběh vybraných sociálních procesů, zda tyto sociální procesy reálně řídí nebo je jenom ovlivňuje; pokud je ovlivňuje, pak jakými prostředky a s jakou úspěšností.

Veřejná sociální politika narušuje principy povinné sociální solidarity a ohrožuje část populace sociálním vyloučením prostřednictvím nevyvážených ekonomických zásahů. Monografie se zaměřuje na rozdíl mezi dobrovolnou a povinnou solidaritou a zkoumá roli povinné sociální solidarity v evropské civilizaci, včetně jejích předností a rizik. Dobrovolná solidarita, založená na altruismu a filantropii, vychází z křesťanských kořenů a vedla k uznání lidských práv prostřednictvím mezinárodních úmluv a ústavních dokumentů. Povinná solidarita, organizovaná státem a financovaná z veřejných rozpočtů, zahrnuje všechny formy sociálního pojištění, sociálního zaopatření, péče a služeb, přičemž její rozsah je určen nezadatelnými sociálními právy a mezinárodními smlouvami. Monografie analyzuje problém z historického, teoretického, analytického a praktického hlediska, včetně právního rámce sociálních reforem, který je kriticky zkoumán. Autor využívá své osobní zkušenosti z účasti v odborných týmech Mezinárodní organizace práce, Světové banky a EU, kde se podílel na sociálních reformách v mnoha evropských a mimoevropských státech. Jeho práce zahrnuje politiku zaměstnanosti, právní úpravy, podmínky práce, programy sociální reformy, reformu financování zdravotnictví a sociálního pojištění, a reformy sociální péče a pomoci.

Kolektivní monografie je výsledkem výzkumné práce autorského týmu katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří. Zkoumá, zda a jak současná sociální politika vlády, občanská společnost a aktuální systémy sociálních služeb aktivity a samostatnost stárnoucí populace skutečně podporují. Autoři na základě analýz dospěli k řadě kritických závěrů a předkládají i návrhy ke zlepšení. Současně upozorňují, že sociální služby a sociální práce budou muset v 21. století řešit nové sociální výzvy, vyvolané nejen demografickými jevy, ale také digitalizací, globalizací či novodobým stěhováním národů. Varují, že na to naše sociální systémy nejsou připravené.

Autoři monografie se zaměřují na široký fenomén sociálního práva Evropské unie, které představuje klíčovou dimenzi EU a jejího právního rámce. Kniha čtenáře provede filozofickými, historickými a mezinárodními souvislostmi současného sociálního práva EU. Zvláštní část osvětluje jednotlivé oblasti sociálního práva, přičemž se zaměřuje na rovnost a svobodu jako základní principy většiny norem. Důraz je kladen na právo na vzdělání a právo na zdraví. Kniha uzavírá analýzou sociálních politik EU v oblastech, které dosud postrádají závaznou právní úpravu, avšak jsou pro EU zásadní, jako je politika zaměstnanosti a sociální integrace Romů či občanů třetích států. Pro lepší pochopení problematiky se v textu prolínají rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Autorský kolektiv se tématu sociálního práva EU věnuje po celou svou profesní kariéru a do knihy se promítají jejich bohaté zkušenosti. Autoři aktivně přednášejí na vysokých školách a konferencích v ČR i v zahraničí a publikují o sociálním právu EU nejen doma, ale i v zahraničí.

Názory, postoje a veřejné mínění na hospicovou péči. Rozvádí též sociální problémy vyžadující podporu a pomoc.

Podnětem k vytvoření publikace se stala diskuse odborníků z pěti vysokoškolských pracovišť − v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Hradci Králové − na téma sbližování pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, se souvislostmi na zdravotní a školské právo. Tím vzniká nový obor veřejného práva, jehož obsahem je povinná sociální solidarita organizovaná státem s občany, kteří uplatňují svá nezadatelná sociální práva vůči státu a společnosti. Autoři popisují sociální a právní instituce, které tvoří obsah tohoto nově vznikajícího oboru veřejného práva. Svým systémovým uspořádáním vycházejí z Beveridgova pojetí nezadatelných sociálních práv občanů na zdraví, vzdělání, výdělečnou činnost a sociální pomoc a tomu odpovídajících povinností sociálního státu evropského typu. Sociální právo tak upravuje sociální souvislosti práva na zdraví, vzdělání, výdělečnou činnost v důstojných podmínkách, na sociální podporu a pomoc a na řešení sociální zaostalosti některých částí obyvatelstva. Jedná se o nové pojetí, které nebylo tímto způsobem dosud zpracováno. Kniha by měla sloužit jako pomůcka při výuce sociálního práva na vysokých, i na středních odborných školách vzdělávajících odborníky v oborech sociální ochrany a zejména při vzdělávání sociálních pracovníků.

Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí. Přitom tato role státu, stejně jako související otázka společenské solidarity, je a byla v naší společnosti předmětem diskuzí, které se vedou již přes sto let a dosud nebyly ukončeny. Kniha pojednává o vývoji sociálního systému v Československu. Mluvíme-li dnes o nutnosti sociální reformy, nelze zapomínat, že nemůže být uskutečněna bez znalosti důvodů vzniku současného sociálního modelu a bez poznání chyb, jichž se naši předchůdci mnohdy dopustili. Bez informací o historii sociálního státu je totiž velmi pravděpodobné, že omyly našich předků si znovu zopakujeme. Kdo hledá potvrzení svých ideologických představ o sociální funkci státu, ten nenalezne v této knize nic podstatného. Kdo hodlá porozumět příčinám jeho vzniku, jež jsou mnohdy zahaleny v mlze vzdálených staletí, a pochopit dlouhodobě se utvářející struktury dnešní české sociální politiky, tomu je tato kniha určena.