Stanislava Vodičková Bücher

Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu. V náročných podmínkách kárné kompanie přežil mnohé situace, kdy mu šlo o život. V červnu 1942 ho přeložili zpět do Dachau a tam se 29. dubna 1945 dočkal osvobození. Na podzim téhož roku byl povolán do Dachau jako svědek obžaloby k soudnímu procesu s nacistickými válečnými zločinci. Po únoru 1948 se postavil proti omezování práv katolické církve v Československu. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a odsouzen na dvacet měsíců do vězení. Po propuštění odmítl nabídku významného místa v církevní správě výměnou za spolupráci s komunistickou mocí. Následovala internace v klášteře Želiv a poté v přeškolovacím středisku Hrádek. Nakonec byl v roce 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů. O dva roky později, ve věku 47 let, na následky dlouhodobého věznění zemřel. Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

Podtitul: paměti patera Františka Štveráka, vězně nacistického a komunistického režimu Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu. V náročných podmínkách kárné kompanie přežil mnohé situace, kdy mu šlo o život. V červnu 1942 ho přeložili zpět do Dachau a tam se 29. dubna 1945 dočkal osvobození. Na podzim téhož roku byl povolán do Dachau jako svědek obžaloby k soudnímu procesu s nacistickými válečnými zločinci. Po únoru 1948 se postavil proti omezování práv katolické církve v Československu. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a odsouzen na dvacet měsíců do vězení. Po propuštění odmítl nabídku významného místa v církevní správě výměnou za spolupráci s komunistickou mocí. Následovala internace v klášteře Želiv a poté v přeškolovacím středisku Hrádek. Nakonec byl v roce 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů. O dva roky později, ve věku 47 let, na následky dlouhodobého věznění zemřel. Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

Životopis přibližuje osobnost Josefa kardinála Berana a komplexně zachycuje jeho osud a dílo v kontextu zlomových událostí 20. stol. Po úvodních kapitolách následují tři hlavní části knihy: česká společnost a osud Josefa Berana v období po Mnichovské dohodě a v období nacistické okupace Československa (věznění v koncentračním táboře Dachau), poválečné období, perzekuce církví a internace českého primase, který odmítl podřídit katolickou církev komunistické moci. Beranův život se uzavírá v r. 1969 v Římě, kam mohl odjet až v r. 1965 na základě dohody Vatikánu a příslušných čs. orgánů.

Praktická příručka pro ty, kteří se zajímají o dějiny všeobecné a v jejich rámci o dějiny církevní. Odborně, přitom však dostupnou formou vysvětlené pojmy, se kterými se čtenář často setká pomohou k lepší orientaci v problematice církevních dějin. Slovník pojmů je doplněn chronologickým i abecedním přehledem papežů se stručnými životopisy. Z němčiny přeložil a doplnil Ondřej Bastl.

Kniha sleduje životní osudy arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům.

Katalog ke stejnojmenné výstavě, která se týkala tématu "Pokus o likvidaci řeholního života v Československu"