Cílem Atlasu je podchytit procesy, které se nejvýznamnějším způsobem podílejí na nové sociálně prostorové diferenciaci a významně ovlivňují kvalitu života obyvatelstva ve městech a obcích České republiky. Atlas je koncipován jako soubor 13 vzájemně provázaných kapitol, které společně mapují proměny sociálně prostorové struktury v transformačním období. Každá kapitola je vnitřně členěna do několika mapových listů s krátkým analytickým textem podávajícím základním informace o sledovaném jevu a mapami většinou v měřítku 1:1 milionu. Atlas je zpracován v českém a anglickém jazyce.
The theme of socio-spatial differentiation has belonged to the core issues of social geography and urban studies for a long time. The general aim of the book is to describe and explain the current socio-spatial differentiation of Prague and the Central Bohemian Region and the processes that have influenced it during the first two decades of the twenty-first century. The book offers its own theoretical perspective on the structuration of spatial patterns and the social environment, a general view of regional development, and the main socio-spatial processes of the period after transition. Maps are an important part of this volume and concentrate crucial information within most chapters. Apart from the static information described in the maps, the book offers a look at current population “processes, as hinted at by the subtitle of the publication. The presentation and evaluation of “processes require more dynamic forms of cartographic visualisation and new methods of investigation. Among them, new tools of segregation measurement, various approaches for the use of mobile phone data, and an innovative form of population forecast are presented in the book. The common thread connecting all chapters is a regional focus on Prague and the Central Bohemian Region and a quantitative approach to comparing spatial patterns and regional processes.
Authors: Boris Burcin, Nina Dvořáková, Pavel Frydrych, Marie Horňáková, Jana Jíchová, Adam Klsák, Zuzana Kopecká, Iva Křížková, Tomáš Kučera, Jiří Nemeškal, Martin Ouředníček (editor), Lucie Pospíšilová, Martin Šimon.
Tato kniha je výsledkem práce vědeckých pracovníků, postgraduálních studentů a diplomantů na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předkládaný sborník prací je především výběrem empiricky zaměřených studií, které byly zpracovány pro území Pražského městského regionu. Většina z osmi příspěvků má stejnou základní kostru. Texty jsou zaměřeny na transformační procesy v období po listopadu 1989.
Kniha představuje vybrané aspekty sociálně prostorové diferenciace v České republice a jejich vztah k některým oblastem kvality života. Na sociálně prostorovou diferenciaci neboli nerovnoměrné rozmístění různých skupin obyvatel v území, je nahlíženo jako na výsledek působení ekonomických, politických a sociálně podmíněných procesů, které mohou vést k územní koncentraci sociálně problémových jevů a znevýhodněných skupin obyvatel. Pozornost je věnována problematice sociálně prostorových nerovností v městském a venkovském prostředí i roli veřejných politik v jejím ovlivňování. Dílčí kapitoly se zabývají diskuzí různých přístupů k výzkumu sociálně prostorové diferenciace, konkrétními projevy diferenciace v městském prostředí a jejich vnímáním obyvateli města (segregace, percepce rizikovosti prostředí, prožívání prostoru znevýhodněnými osobami), vztahy mezi městem a venkovem a jejich sociálně prostorovým dopadům (proces kontraurbanizace, význam rekreační funkce pro identitu venkovských regionů), možnostem rozvoje venkovských oblastí v pohraničních regionech a relevancí nastavení aktivní politiky zaměstnanosti vzhledem k potřebám regionálních a lokálních trhů práce. Ačkoli autory kapitol jsou geografové a sociologové, kniha je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o problematiku sociálně prostorových nerovností a jejich dopadů v České republice.
Kolekce textů vychází především z empirické práce se statistickými daty a jejich vizualizace formou grafických a kartografických prvků. V úvodu jsou diskutovány současné trendy urbánních studií v kontextu výzkumu Prahy. První kapitola reflektuje dva důležité demografické procesy, které se podílejí na proměňování sociálního prostředí Prahy, demografické stárnutí a reprodukční chování mladých dospělých. Další kapitola se zaměřuje na specifické téma urbánních studií, na městskou kriminalitu. Následující dvě kapitoly vycházejí z konceptu sociálního prostředí, hodnotí transformaci dělnické čtvrti vnitřního města a roli mezinárodní migrace pro proměnu sídlištní lokality. Závěrečné tři kapitoly jsou lokalizovány do zázemí města a z různých perspektiv nahlížejí na proces lokalizace práce, komerční suburbanizace a koncept edge city. Mezi případovými studiemi se objevují pražské čtvrti Holešovice, Hůrka, Novodvorská, Ruzyně a několik suburbánních obcí v těsném zázemí Prahy.
Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové diferenciace jsou poněkud netradičně využívána hůře dostupná historická statistická data. Atlas pracuje s časovými řadami základních populačních statistických ukazatelů založených na datech sčítání lidu od roku 1921 až do roku 2011 a registrů obyvatelstva z poválečných let. Přínosem atlasu je zachycení relativně dlouhého vývoje prostorové diferenciace vybraných ukazatelů v rámci jednoho mapového listu formou série map s jednotnou legendou.
Sborník dvanácti studií odborníků z několika akademických pracovišť, jehož pořadateli jsou Jana Temelová a Martin Ouředníček, je zaměřený na současné sociální proměny pražských čtvrtí. Hlavní město zaznamenalo v posledních dvaceti letech demokracie a tržní ekonomiky klíčové změny ve vnitřní struktuře i organizaci městského prostoru, které sem přinesl nový institucionální, ekonomický i mezinárodní kontext postsocialistického období. Tyto změny formují prostředí Prahy po roce 1990 a přinášejí jak pozitiva a nové příležitosti, tak i negativní důsledky a problémy. Sborník Sociální proměny pražských čtvrtí obsahuje zpracování celé škály závažných témat od souvislostí populačního vývoje s kriminalitou a vnímání bezpečnosti v pražských čtvrtích, přes kvalitu života seniorů a témata spojená s životem cizinců, až po proměňující se význam funkce centra během dne a otázku veřejných prostor v nových rezidenčních čtvrtích. Texty mají jednotnou strukturu a nabízejí čtenáři kromě výsledků empirického výzkumu z poslední doby rovněž zasazení problémů do širšího teoretického rámce a srovnání Prahy s vývojem v dalších evropských městech. Sborník představuje hluboké sondy do různých oblastí s výraznou dynamikou sociálního prostředí v posledních desetiletích.
