Zdeněk Kühn Bücher

Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému.

Kniha nabízí ucelený komentář k třem zákonům označovaným jako lex COVID, přijatým během nouzového stavu na jaře 2020, které se týkají soudního řízení, exekucí, insolvence a nájmů. Pandemie SARS CoV-2 zásadně ovlivnila civilní, trestní a správní řízení, a mnohé subjekty čelily hrozbě insolvence či exekuce, což jim znemožnilo plnit závazky, včetně placení nájemného. Zákonodárce reagoval přijetím těchto zákonů, které měly zmírnit dopady mimořádných opatření a zakládají právní účinky i po skončení nouzového stavu. Komentář vysvětluje, jak se aplikují vládní nařízení na prominutí lhůt, reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu a Městského soudu v Praze, a objasňuje počítání lhůt v různých typech řízení. Dále se zaměřuje na fungování právnických osob během nouzového stavu, podmínky pro zmírnění sankcí za prodlení a výjimky v postupu soudních exekutorů. Kniha také popisuje mimořádné moratorium pro podnikatele a ochranné doby pro placení nájemného, pokud potíže vznikly v důsledku opatření. Autory jednotlivých ustanovení jsou renomovaní odborníci v oblasti práva, což zaručuje kvalitní a odborný pohled na danou problematiku.

Skupina expertů z právnických fakult i justice podává ucelený výklad o roli judikatury při formování práva, a to zejména v České republice, ale také v evropském měřítku a v komparaci se systémem common law.

Listina základních práv a svobod představuje nejvýznamnější pramen lidských práv pro českou právní praxi. Tento velký komentář je cennou pomůckou k její správné aplikaci. Komentář je určen především pro praxi. Je založen na pečlivé kritické analýze judikatury Ústavního soudu, který Listinu autoritativně vykládá. Komentářobsahuje rozbor a odkazy na tisíce rozhodnutí Ústavního soudu, obou nejvyšších soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Jednotlivé kapitoly komentáře jsou přehledně členěny podle témat, aby v něm bylo možno rychle najít hledanou informaci. Cílem zkušeného kolektivu autorů bylo, aby advokáti, soudci, státní zástupci i ostatní právní praktici našli v komentáři vyčerpávající odpovědi na lidskoprávní otázky, které v praxi vznikají.

Komentář exekučního řádu psaný soudními exekutory jste doposud v knihkupectvích hledali marně, ačkoliv více než 50krát novelizovaný předpis, je už více než dvě desítky let součástí platného právního řádu. S přihlédnutím k tomu, jaké vášně problematika exekucí bez ustání vzbuzuje u veřejnosti, je opravdu s podivem, že až nyní touto prací se kompenzuje zmíněný deficit. S čestnou (a váženou) výjimkou profesora a soudce Nejvyššího správního soudu jsou spolutvůrci jen soudní exekutoři a pracovníci Exekutorské komory. Některé pasáže autoři zpracovali v polemickém duchu, jak mezi sebou, tak a i s argumentací proti převažujícím judikaturním směrům. Jakkoliv je Exekuční řád kodexem značně kusým, pokusili se tímto komentářem podat komplexnější výklad, tak aby uživatel nemusel mít neustále po ruce poznámky k dalším právním předpisům, občanským soudním řádem počínaje, přes zákon o střetu exekucí a konče třeba zákonem „o Milostivém létu-2“.

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní. Existuje mnoho teoretických konceptů, které ukazují, jak se globalizace podílí na transformaci moderní společnosti a erozi jejích tradičních pilířů – zejména moderního státu. Proměnu moderního státu v podmínkách globalizace lze asi nejlépe vystihnout jako destabilizaci tradičních definičních znaků státu: území, obyvatelstva a správních struktur. Strukturální změny, ke kterým nyní dochází, v mnoha důležitých ohledech vyjadřují jasný rozchod s bezprostřední minulostí symbolizovanou ideou moderního státu, jak ji popsal např. Max Weber. Často se navíc zdá, jako by idea tradičního moderního státu nebyla v současné době už smysluplná – a o to méně se dala prakticky realizovat. Tým autorů této publikace, jejž tvoří přední čeští filozofové, právníci, politologové a sociologové, představuje různé pohledy, které odrážejí aktuální debaty na téma role a funkce moderního státu v době globalizujícího se světa. Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Málokterý zákon vyvolává v průběhu své přípravy a schvalování tolik emocí, jako vyvolal zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací. Druhé vydání komentáře reflektuje první významnou novelizaci zákona v návaznosti na směrnici 2014/54/EU.

Práce přináší obsáhlý popis činnosti justice ve střední Evropě a zejména v Československu během komunistické éry a v prvních patnácti letech po pádu komunismu. Autor analyzuje míru formalismu a pozitivismu v judikatuře soudu lehem krátké éry stalinismu a poté lehem československé normalizace. Činí tak rozborem mnoha příkladu politických i nepolitických rozhodnutí komunistické justice. Smyslem práce však není historická deskripce zaniklé právní kultury. Ústředním tématem je naopak pochopení příčin problému, s nimiž se středoevropské společnosti i na počátku 21. století stále potýkají: s nadměrným a iracionálním formalismem soudcovské činnosti a s tím spojenou naprostou nepředvídatelností rozhodování soudu a tomu korespondující nedůvěrou společnosti v justici. Autor se snaží ukázat, v jaké podobě jsou problémy postkomunistického soudnictví reliktem komunistické právní tradice. Zbytnělý pozitivismus je dán neschopností středoevropské právní tradice překonat některé základní axiomy právní kultury, která existovala v zásadně jiné společnosti reálného socialismu, ve společnosti zjednodušeného života a zjednodušeného práva. Pozdně komunistic

Tato kniha je pokusem o postižení mnohotvárné komplexity práva jako normativního systému. Je zároveň poctou prof. Aleši Gerlochovi – významnému českému právnímu vědci a pedagogovi, který výzkumu práva zasvětil život. V knize jsou zmapovány podstatné vlastnosti práva, jeho vazby k různým sociálním subsystémům (morálka a politika), fenoménům (moc a autorita) a institucím (stát). Pozornost je věnována strukturálním otázkám (relativní autonomie práva), funkcionalitě práva (jeho tvorba, interpretace, aplikace a působení), jednotlivým oblastem práva (problémy soukromého a veřejného práva) i právnímu myšlení. Přístup autorů reflektuje tradice práva (římskoprávní základy), soudobý stav právní regulace a nové výzvy, které přinášejí proměny společnosti (globalizace, integrace, multikulturalismus, nové technologie), jakož i odpověď práva na ně (právní pluralismus, judicializace práva, modifikace dělby moci, inovace v právnické metodologii). Kniha je kombinací makro- a mikropohledů na právo, souborem prací syntetických i analytických. Autoři se snaží nabídnout také výhledy do budoucnosti, nejde jim jen o deskripci, ale též o prognózu vývoje práva. Výsledkem spolupráce celé řady našich a zahraničních autorů je komplexní zpracování historických základů, aktuálního stavu a perspektiv práva, přičemž není zapomenuto ani na osobní přínos jubilanta k rozvoji právní teorie a praxe.