Michal Pehr Bücher

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové. Do jejího profesního i osobního života dramaticky zasáhly únorové události roku 1948, které celou rodinu přiměly k odchodu do exilu. Text vzpomínek, uvedený životopisnou studií, je prokládán citacemi z osobité publicistické tvorby Heleny Koželuhové i z rodinné korespondence. Součástí knížky je rozsáhlá fotografická příloha.

Biografický slovník křesťanských a lidoveckých osobností je první publikací svého druhu. Autorský kolektiv předních českých odborníků pod vedením PhDr. Michala Pehra z Masarykova ústavu – Archivu AV ČR zde předkládá výsledky několikaletého výzkumu dané problematiky. Jejím výsledkem je výběrový slovník, který obsahuje téměř 600 abecedně řazených hesel významných osobností, ministrů, poslanců a komunálních politiků, ale i novinářů a dalších významných postav české křesťanské politiky od vzniku prvních katolických stran v 90. letech 19. století až do současnosti. Slovník zahrnuje také zástupce polských a německých křesťanských stran meziválečného Československa, které působily v českých zemích a představitele Československé strany lidové na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Slovník je opatřen úvodní studií a řadou příloh (seznamy předsedů, stranických sjezdů či volebních výsledků od r. 1920) a obrazových dokumentů. Publikace se tak stává nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky či publicisty, ale mnohem šíře i pro zájemce o křesťanskou politiku a její mnohdy nelehké osudy v českých zemích.

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Cílem této monografie je zachytit peripetie vztahů katolické církve a Česko­slovenské republiky v turbulentním čase poválečné třetí republiky, tj. od osvobození na jaře 1945 až do února 1948, kdy se moci v zemi chopili komunisté. Jedná se o unikátní příběh, který je nesrovnatelný s vývojem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Autor v syntéze dějin tohoto trojletí popsal vývoj vzájemných vztahů mezi katolickou církví a sekularizovaným státem i témata, jež těmto vztahům dominovala (např. otázku církevního majetku, obsazení biskupských stolců, obnovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a ČSR, problematiku odsunu sudeto­německého obyvatelstva a duchovních, otázku církevních škol a svátků, ale i církevního tisku a možnosti svobodného působení církve v celé společnosti). Sledované období bylo také dobou anarchie, zmatků, nejistot, nepořádku i závisti. Výsledkem zápasů o charakter poválečné republiky bylo vítězství komunistů. Na rozdíl od demokratů byli jednotní, měli svoji pevnou vizi, vůli k moci a v neposlední řadě i podporu Sovětského svazu. Na čtyřicet let byla demokracie a s ní i aktivity katolické církve zatlačeny do podzemí. Čas třetí republiky tak představoval poslední svobodné nadechnutí v činnosti církve, ale vlastně i celé společnosti před nástupem nové diktatury.

Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky. Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran - agrární, národně demokratické a lidové - obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20.st., charakteriovaná svět.hospodář.krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě evropských států i krizí demokracie, a jak se v těchto peripetiích projevoval jejich vztah k demokracii. Podrobně si všímá různých návrhů na reformu demokratického politického systému v Českolovensku, vzešlých ze sledovaných stran v uvedeném období, a na pramenném materálu dokazuje, že ani jedna z těchto stran jako celek nepřekročila pozice demokracie.

Podtitul: Válečné představy a poválečná realita. Zápas o nové Československo je pohledem na představy, jaké měla československá společnost o poválečném vývoji a jejich srovnáním s poválečnou realitou. Meritorně zahrnuje období od roku 1939 až do roku 1946, kdy proběhly parlamentní volby. Publikace je rozdělana do tématických kapitol, které mapují představy o velikosti státu, jeho postavení v Evropě, vztahu k sousedům a nakonec i poválečný systém tzv. Třetí republiky.

Publikace obsahuje dvaadvacet příspěvků od domácích i zahraničních odborníků mapujících vývoj agrárního hnutí a agrárních stran v českých zemích, na Slovensku a v různých zemích Evropy (Polsko, Maďarsko, Skandinávie, Balkán). Pozornost je věnována také předním domácím i zahraničním agrárním politikům a teoretikům agrárního hnutí. Kniha shrnuje výsledky mezinárodní vědecké konference uspořádané v roce 2013 při příležitosti sto čtyřicátého výročí narození Antonína Švehly a současně konané při příležitosti šedesátého výročí jeho smrti.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace Edvarda Beneše na prezidentský úřad počátkem října 1938. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Publikace je věnována vzájemným vztahům mezi Československem a Svatým stolcem v prvním desetiletí existence meziválečného Československa a je výsledkem několikaletého výzkumu v českých i vatikánských archivech. V našem dějepisectví představuje první podrobnější práci zaměřenou na tuto problematiku. Svatý stolec reprezentuje římskokatolickou církev, která si i přes výrazný propad podpory po roce 1918 udržovala pozici nejsilnější konfese v ČSR. Církevní a náboženské otázky, včetně vztahů s Vatikánem, ovlivňovaly v této době významně celý společenský život československého státu - politiku, kulturu a vzdělání, národnostní vztahy i sociálně ekonomické poměry. Navíc problematika náboženského a církevního vývoje podstatně zasahovala také do vývoje u československých sousedů, v okolních středoevropských státech.

Příspěvky z vědeckého semináře k 60. výročí úmrtí Msgre. ThDr. h. c. Bohumila Staška, probošta vyšehradské kapituly. Autoři Stanislav Vejvar, Jan Kotous, Michal Pehr, Jaroslav Šebek, Jan Tilsch, Radim Cigánek, Karel Schelle, Vendulka Valentová a Václav Ryneš předkládají všestrannou a myšlenkově bohatou historiografickou analýzu působení významného českého kněze a politika v podmínkách složitého vývoje naší společnosti během první republiky, německé okupace a několika poválečných let. Jeho ucelená a koncepční konzervativně křesťanská orientace (v rámci níž se snažil vytvářet v lidové straně doplňující názorový protipól vůči Šrámkovu křídlu) i jeho manifestační odpor proti nacismu (který ho už v roce 1939 přivedl do koncentračního tábora v Dachau) z něho učinily výraznou postavu schopnou oslovit národ, jejíž odkaz je i dnes v lecčems podnětný.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/1 zahrnuje období od zvolení Edvarda Beneše prezidentem republiky v prosinci 1935 do léta 1937. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Kořeny křesťanské politiky sahají až k počátkům moderního politického systému v našich zemích. Lidovci, jako druhá nejstarší politická strana, slaví sté výročí svého založení, což je tématem této publikace. Vývoj strany je prezentován přehledně a popularizačně. Kniha nabízí nejen shrnutí stranických dějin, ale také zajímavý pohled na českou moderní společnost od meziválečné éry po současnost. Po vzniku Československa v lednu 1919 došlo ke sjednocení českých a moravských katolických stran, což vedlo k vytvoření Československé strany lidové, klíčového prvku prvorepublikového demokratického politického systému. I přes silnou kritiku z různých politických stran si lidovci vybudovali uznávanou pozici a zůstali aktivní i v nejtěžších obdobích. Pod vedením dlouholetého předsedy Jana Šrámka se formovala londýnská exilová vláda a lidovci se účastnili protinacistického odboje. V období komunismu byla ČSL součástí Národní fronty, ale zároveň se podílela na rezistenci proti totalitnímu režimu. Díky tomu se strana dokázala vyrovnat s těžkým dědictvím minulého režimu a zůstává etablovanou součástí politického systému. Text obsahuje bohatou obrazovou přílohu a podrobné statistické přehledy o vývoji strany a celého politického hnutí.

Rok 1945 v slovenských a európskych dejinách Kolektívna monografia podáva súbor detailných pohľadov na prelomový rok dejín 20. storočia. Analyzuje vplyv konca druhej svetovej vojny na interpretáciu dejín. Venuje sa udalostiam roka 1945, všíma si viaceré špecifické procesy a súvislosti: ústrednú a územnú správu na Slovensku, povojnový odsun a výmenu osôb maďarskej národností zo Slovenska, retribučné súdnictvo, politický exil a jeho predstavy o zachovaní slovenskej štátnosti, postavenie a úlohu katolíckej cirkvi v danom období, stav slovenskej kultúry, menové opatrenia v roku 1945, názory českej spoločnosti na Slovensko. Ako príklad zmien v regiónoch sa venuje Orave v rokoch 1944 – 1945.

Opravdu pro fungování vyspělé demokratické společnosti potřebujeme politické strany? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku dosud neexistuje jednoduchá odpověď. K otázce po smyslu a fungování politických stran lze přistupovat různými způsoby a z různých perspektiv. Jednu empirickou danost mají však tyto perspektivy společnou: politické strany hrály a hrají klíčovou roli v každé funkční moderní demokracii. Vlastně si neumíme představit, jak by vypadal demokratický politický systém bez stran - jejich role se proto skutečně zdá nezastupitelná. Předkládaná příručka, na níž se autorsky podíleli Matej Cíbik, Vladimíra Dvořáková, Petr Vymětal, Michal Pehr a Michel Perottino, mapuje důvody, proč se máme domnívat, že nejde o pouhý dojem či historickou nahodilost. Vedle toho se také pokouší podat přehled rizikových vlastností, které v sobě politické strany a idea stranictví od počátku nesou. Obojí by mohlo přispět k pochopení „krize“ politických stran, o níž se dnes často mluví.