This book constitutes the refereed proceedings of the 26th International Conference on Architecture of Computing Systems, ARCS 2013, held in Prague, Czech Republic, in February 2013. The 29 papers presented were carefully reviewed and selected from 73 submissions. The topics covered are computer architecture topics such as multi-cores, memory systems, and parallel computing, adaptive system architectures such as reconfigurable systems in hardware and software, customization and application specific accelerators in heterogeneous architectures, organic and autonomic computing including both theoretical and practical results on self-organization, self-configuration, self-optimization, self-healing, and self-protection techniques, operating systems including but not limited to scheduling, memory management, power management, RTOS, energy-awareness, and green computing.
Kniha pojednává o náladách a postojích většinového slovenského obyvatelstva k židovské otázce v průběhu let 1938-1945. Autorka se ve své analýze zaměřuje především na hospodářské a sociální aspekty tzv. řešení židovské otázky na Slovensku. Zkoumá zainteresovanost slovenské společnosti na ekonomickém a sociálním vyloučení Židů, a to v kontextu celé škály reakcí veřejnosti na protižidovskou politiku státu: od spolupachatelství, přes apatii a nezájem o osud Židů, až po aktivní pomoc židovským spoluobčanům.
V prvých rokoch svojej existencie sa slovenský štát vo svete poznačenom vojnovým pustošením javil ako oáza mieru a hojnosti. Budovanie chodníkov a kanalizácie, stavebný ruch, veselé sprievody a plné tribúny oslavujúce Boha a národ. Idylický obraz však obstojí len vtedy, ak zabudneme na tisícezavraždených Židov, na Rómov vytlačených na okraje miest a dedín, na Čechov, Maďarov a Rusínov degradovaných na obyvateľov druhej kategórie. Ak prehliadneme arizácie, násilie a predovšetkým systematickú snahu zmeniť dovtedy multikultúrnu krajinu na slovenský kresťanský monolit podľa vzoru Hitlerovho Nemecka. Historička Hana Kubátová v knihe Kde líšky dávajú dobrú noc. Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku skúma, ako sa formovanie národného štátu počas druhej svetovej vojny prepojilo s kolektívnou zradou a genocídou. Ukazuje, že holokaust nebol len „importovanou“ tragédiou, ktorú Slovensku vnútilo nacistické Nemecko, ale procesom, na ktorom sa podieľali samotní Slováci – politické a náboženské elity, miestni funkcionári aj bežní občania. Táto kniha narúša pohodlný mýtus o Slovensku ako obeti nacistického diktátu a kladie otázku, ako sa mohla krajina, ktorá sa prezentovala ako kresťanská a národná, stať aktívnym účastníkom holokaustu. Kubátová prináša odpoveď podloženú množstvom dôkazov, ktoré hovoria, že k holokaustu neviedli len rozhodnutia mocných. Umožnili ho každodenné prejavy lojality, kompromisov a chamtivosti, a to aj v tých najodľahlejších kútoch krajiny, kde líšky dávajú dobrú noc. Historická analýza udalostí sa prelína s varovaním pred silou nacionalistických ideológií prekračujúcich hranice – geografické aj časové. Kniha vychádza v marci 2025 aj vo vydavateľstve Oxford University Press pod názvom Christian Nationalism, Nation-Building and the Making of the Holocaust in Slovakia.
Publikace si klade za cíl uvést čtenáře do oboru průmyslová toxikologie. V
obecné části se věnuje otázkám vstupu toxických chemických látek do organismu,
jejich distribuci, biotransformaci a působení na organismus, včetně klinických
projevů intoxikace. Současně popisuje aktuální systém klasifikace látek
nebezpečných pro zdraví a životní prostředí a systém hodnocení rizika.
Speciální část se zaměřuje především na toxické látky, které vznikají při
požárech, ale jsou současně používány během mnoha průmyslových výrob.
Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti. Příspěvky se zabývají otázkou, jak se v průběhu 20. a 21. století utvářel pojem „Žid“ nebo „židovský“ a jak se v souvislosti s tímto „cizím“ obrazem utvářel obraz „nás“ samotných. Autoři jednotlivých studií se ve svých analýzách tematicky obrací k otázce kontinuity a transformace těchto zrcadlových obrazů a zároveň zkoumají vztah identity a (politické) moci. Badatelé na příkladu Protektorátu Čechy a Morava, válečného slovenského státu, komunistického Československa, ale také soudobých reálií přesvědčivě ukazují, že antisemitismus není vázaný na skutečného nebo domnělého nepřítele, nýbrž na (sebe)legitimizační konstrukty. Předkládaná kniha je založena na využití dobového tisku, orálněhistorických životopisných rozhovorů, pamětí a archivních dokumentů. Také proto je publikace určena nejenom akademické obci a učitelské veřejnosti, ale všem zájemcům o fenomén antisemitismu, jeho projevy a vývoj ve 20. století a v současnosti.
Kniha slovenskému aj medzinárodnému publiku ponúka vhľad do problematiky deportácií Židov zo Slovenska do koncentračných a vyhladzovacích táborov v roku 1942, rozoberá tému informácií a dezinformácií podávaných verejnosti páchateľmi holokaustu na Slovensku.
Načrtáva tiež problémy odporu slovenských Židov v období holokaustu a ich snahy informovať svet o genocíde. Čitateľ tu nájde štúdie o málo známych utečencoch, ktorí prichádzali na Slovensko z miest, kde prebiehalo masové vraždenie Židov. V knihe je spracovaný príbeh Arnošta (Ernesta) Rosina a Czeslawa Mordowicza – nasledovníkov Vrbu a Wetzlera v úteku z Auschwitzu, ako aj príbeh Dionýza Lénarda a Lea (Ladislava) Jungera, utečencov z Oblasti Lublin. Kniha prináša mnohé nové a doteraz nepublikované informácie a poznatky. Dvojjazyčná verzia – v slovenskom a anglickom jazyku.
