Teilen zusammen. Im ersten Teil wurden die Veränderungen der Schreibweise, die die ersten Jahre der Integration Schlesiens mit der Böhmischen Krone betrifft, detailliert geschildert. Diese Übersicht umfasst die Arbeiten ab dem 14. Jahrhundert bis in das Jahr 2010 hinein. Sie versucht auch die Gründe für das bei Generationen von Forschern…
Kniha se zaměřuje na prvních 110 let existence Koruny Království českého, kterou založil římský král Karel IV. v roce 1348 za účelem integrace nově získaných území, zejména Slezska, s pražským politickým centrem. Analyzuje politické a kulturní vlivy Čech na Slezsko a dopady připojení Slezska k ambiciózní Vratislavi, bohatému biskupství a řadě knížat, na samotné Čechy a Moravu. Z české perspektivy a naopak se nahlíží na slezskou problematiku, což přináší nový pohled, odlišný od tradičního pražského narativu. Význam Vratislavi v českém státě během vlády Lucemburků, zejména za Zikmunda Lucemburského, je zde podrobně zkoumán, přičemž se ukazuje rostoucí rivalita mezi Vratislaví a Prahou. Tato rivalita se vyostřila v 15. století jako důsledek Zikmundovy politiky. Smrt Ladislava Pohrobka v roce 1457 přerušila legitimní nástupnictví na českém trůně, a s volbou krále Jiřího v roce 1458 se cesty Prahy a Vratislavi definitivně rozdělily. Koruna česká však nadále existovala, pod vedením dvou českých králů (Jiřího a Matyáše). Kniha se snaží objasnit, jak a proč k této zvláštní situaci došlo.
V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2
České bádání o Kladské zemi, léta zatlačované z politických důvodů, nyní prožívá rozkvět. Stále častěji se dostává do zorného pole nejen historiků, ale rovněž kunsthistoriků, etnografů, etnologů, archeologů aj. Publikace Bogusława Czechowicze se tentokrát zaměřuje na polskou historiografickou literaturu, jež se týká kladského regionu, a na její často úzké sepětí s politickou situací, ať už čistě vnitrostátní či mezinárodní. Kniha obsahuje část analytickou, v níž autor srovnává teze vybraných polských badatelů, a vlastní ukázky původních textů, jež polští vědci a popularizátoři vědy sepsali mezi léty 1945-1991. Monografie o dějinách polské historiografie zcela jistě zaujme odbornou veřejnost, stejně dobře ovšem může doplnit kontext bádání mnoha vědeckých pracovníků.
