V „Asylu Monrepos“ autor ukazuje, kterak šlechta, jež ztratila po rolnické reformě svou jedinou oporu, nemá sílu vyrovnat se s novými poměry a ustupuje nové společenské třídě. V „Byl jsem v Evropě“ Ščedrin bystře zachycuje základní rysy, které určují rozmarnou Francii či militaristické Německo, a srovnává tyto země s carským Ruskem. Výbor doplňují autorovy satirické pohádky. Poznámkami opatřili Jiří F. Franěk a Jasněna Kohoutová.
Většina zde shrnutých Masarykových textů je právě z vědeckého časopisu Athenaeum, který v roce 1883 Masaryk založil, jenom dvě polemiky (navazující na předchozí články) jsou z roku 1886, čtyři studie jsou ze Sborníku Historického., dodnes překvapivě velmi aktuální (o národnosti, židovství a o islamismu), další dva články z jiných časopisů, jeden je přeložen z němčiny. Svazek je doplněn zprávami, provoláními aoznámeními, které umožňují představit si podrobněji časopis a jeho ducha. V posledním oddíle Dubia jsou uveřejněny články a studie, u nichž nelze Masarykovo autorství jasně prokázat. I tato Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku, o jeho kritickém a polemickém vystupování. Vezmeme-li v úvahu jen prokazatelně Masarykovy práce, udivuje jeho píle i šíře jeho zájmů. Od filozofie přes matematiku, orientalistiku až k otázkám medicínským, resp. hygienickým.
Svazek básní z pozůstalosti obsahuje básníkem skoro dokončenou sbírku Babí léto (1945) a druhý oddíl Bagatelles zahrnuje verše z rukopisné i časopisecky otištěné pozůstalosti.
Kirgizský prozaik, vyznamenaný Leninovou cenou za Povídky hor a stepí, vypráví i v této novele milostný příběh dvou mladých lidí, odehrávající se v prostředí Tchien-šanu. Jeho hrdina se v slabé chvíli zpronevěří své ženě a opuštěn jí i malým synkem pozdě pochopí, že tímto okamžikem nenávratně ztratil plnost a štěstí lásky, jaká se v té ryzosti vyskytne jen jednou v životě. Z ruského originálu Topolek moj v krasnoj kosynke přeložila Hana Volfová; Závěrečnou poznámku o autorovi napsal Jiří F. Franěk.
Výbor ze světové válečné literatury
Jiří Franěk vybral ukázky z veršů a próz o Leningradu od více než dvou desítek autorů (Blok, Jesenin, Majakovskij, Tichonov, Achmatovová, Ščipačov i méně známí spisovatelé). Básnické texty jsou doprovázeny medailonky autorů, poznámkovým aparátem i fotografickým materiálem.
Výbor z celoživotních studií významného českého rusisty Jiřího Fraňka (1922-2007), profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obsahuje třináct studií zabývajících se převážně ruskou literaturou - Slovem o pluku Igorově, literární tvorbou starších i novějších ruských klasiků (kupříkladu tvorbou Gogola, Babela, Paustovského, Šolochova či Solženicyna). Do výboru jsou zařazeny rovněž texty věnované problematice překladu, například dílu Bohumila Mathesia, anebo Emanuela Frynty, jednoho z nejtalentovanějších poválečných překladatelů. Jsou zde i zajímavé práce z české judaistiky, oboru, který byl pro J. Fraňka po celý život taktéž nesmírně důležitý. Pro čtenáře (a to zdaleka nejenom pro rusisty) nejspíše bude kromě kvality a tematické různorodosti vlastních textů, jež zčásti vycházejí knižně poprvé, nečekaným překvapením také rozsáhlá bibliografie Fraňkova díla, která knihu uzavírá a obsahuje celkem 537 položek.
Sborník přednášek z cyklu ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v lednu 1998 až únoru 1999.
