Jan Kalous Bücher

Katalog výstavy Rudé století, umístěný v parku Kampa od 14. května do 1. srpna 2021, se zaměřil na milníky a klíčové okamžiky historie Komunistické strany Československa, která zásadně ovlivnila život několika generací. KSČ byla založena v květnu 1921 a její existence byla úzce spjata se sovětským vzorem, který často bezmyšlenkovitě následovala. V roce 1948 převzala moc a po dalších čtyřicet let ji udržovala, včetně období po srpnu 1968, kdy se opírala o okupační vojská. Členy strany se stalo přibližně šest milionů osob. Publikace prostřednictvím textu, fotografií a plakátů připomíná okolnosti vzniku KSČ, její bolševizaci, dobu okupace a ilegality, pronikání do státních struktur, uchopení moci, soudní procesy, "socialismus s lidskou tváří", normalizaci a nejistotu spojenou se sovětskou perestrojkou. Také se věnuje nedávné minulosti strany, která se neodstřihla od komunismu a neuznala zodpovědnost za minulost. Zmiňujeme i ty, kteří se postavili proti komunismu, abychom osvětlili kořeny a tragické následky komunistického režimu, které pociťujeme dodnes, a přispěli k porozumění příčinám dlouhotrvající nesvobody.

Cílem publikace není podat vyčerpávající pohled na poslední rok druhé světové války a první československé poválečné roky. S přihlédnutím k tematickému zaměření Ústavu pro studium totalitních režimů je publikace v první „válečné“ části zaměřena na politické směřování válečných událostí konce druhé světové války v Evropě i ve světě, na německou okupační politiku v protektorátu na konci války, domácí i zahraniční odboj, samotný závěr války na území Čech, Moravy a Slezska, na Československo na mezinárodní scéně na sklonku války, pochody smrti na území Čech a Moravy v posledních válečných měsících a na filmovou propagandu v protektorátu. Náplní druhé „poválečné“ části jsou otázky spojené s obnovou československé státnosti po zániku protektorátu a Slovenského státu, budování poválečné ČSR a vytváření československého bezpečnostního aparátu v prvním poválečném roce. 9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

Rekonstrukce událostí v obci Čihošt a činnost instruktážní skupiny Státní bezpečnosti v období ledna a února 1950 v souvislosti číhošťským případem.

Štěpán Plaček (1909-1992) patřil k významným aktérům sféry politického zpravodajství československého ministerstva vnitra po skončení druhé světové války. Monografie se zabývá nejen Plačkovou kariérou na předúnorovém MV (včetně podílu na aférách v období 1945-1948), ale přibližuje také jeho mladá léta, nezlomné komunistické přesvědčení, věznění v 50. letech i život po propuštění až do 90. let. Součástí knihy jsou dosud neznámé dokumenty a fotografie z Plačkovy pozůstalosti.

Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany. To pouliční protesty očekávalo a nejspíše i přivítalo, podle něj totiž dokazovaly, že tzv. protisocialistické síly existují. Legitimizovaly tak jeho politiku a daly mu do ruky pádné argumenty k postupu proti zbytku reformistů v čele s Alexandrem Dubčekem. Brutální potlačení nepokojů jednotkami tehdejší bezpečnosti, armády a Lidových milicí, které si vyžádalo oběti na životech, posloužilo rovněž jako varování do budoucna a současně jako důkaz předložený sovětskému vedení, že v osobě Gustáva Husáka byl postaven do čela Československa správný člověk. Naopak pro veřejnost symbolizoval srpen 1969 definitivní konec Pražského jara. Předkládaná publikace se na základě rozsáhlého archivního výzkumu snaží přiblížit události srpna 1969 a zasadit je do kontextu tehdejšího dění.

V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport. Sledována jsou následující témata: společenská recepce sportu, postup komunistů při sjednocování československé tělovýchovy a sportu v poválečných letech, proměny organizace této oblasti společenského života v období komunistické totality a hlavní problémy československého olympijského hnutí v téže době. Další témata se zaměřují na konkrétní příklady zásahu komunistické moci do sportu a tělovýchovy, na jejich příčiny a na důsledky. Sportem, který výrazně ovlivnily zásahy politiky a jenž ji také ovlivnil, byl lední hokej – jednak ve vykonstruovaném procesu s hokejisty v roce 1950, jednak událostmi spjatými se světovým šampionátem v roce 1969. Zásahy do sportovního života komunistického Československa vedly k emigraci mnoha sportovců, která dodnes poutá zájem sportovních příznivců. Podobně je v jejich vzpomínkách zakořeněno téma bojkotu XXIII. olympijských her 1984 v Los Angeles, které dalo podnět ke vzniku předkládané publikace.

Hlavním záměrem publikace je prezentovat širší odborné veřejnosti i dalším zájemcům výsledky současného výzkumu vybraných aspektů historie českého a slovenského komunismu, komunistické strany, ale také vztahu společnosti k této ideologii. Jednotliví autoři se pokusili přispět k analýze a zhodnocení českého a slovenského komunismu a představit ho (stejně jako Komunistickou stranu Československa a její dceřinou slovenskou organizaci) ve dvou základních časových a historických etapách. Jejich studie potvrzují, že český a slovenský komunismus je podstatným a v mnoha ohledech tragickým obdobím nedávné minulosti Československa. Jsou cenným příspěvkem k poznání komunismu jako systému a svébytného mezinárodního fenoménu zejména ve druhé polovině 20. století.

Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 21.-22. listopadu 2007 na Univerzitě obrany v Brně