Václav Řezáč Bücher

Obsahuje sedm méně známých pohádek autora, které poukazují na nepěkné lidské vlastnosti a jejich nápravu. Zejména vlastnosti jako jsou nafoukanost, lačnost peněz, lakota, necitelnost a krutost.....

Nerozluční kamarádi Zrzek, Valnoha a Sirka si udělali v lese tajnou skrýš, kde ukládají svoje klukovské poklady a domlouvají plány. Když jim skrýš vykrade záhadný zloděj, pustí se kluci do pátrání, které je zavede do tajemného zámečku a nakonec i zaplete do podivného osudu chamtivého hospodského a jeho vydíraného nešťastného parťáka. V druhém příběhu si Frantík, kterého vychovává dědeček, přivydělává u místního obchodníka – lakomce a vydřiducha. Když se ukáže, jak obchodník okrádá i ty nejchudší zákazníky, rozhodne se Frantík zasáhnout. Jako detektiv vypátrá tajný zelený sešitek a… Oba dětské příběhy Václava Řezáče nabízejí, co často chybí ve fantazii studených moderních pohádek, co ale děti milují a na co dospělí tak rádi vzpomínají. Vyzařuje z nich skromný, ale soudržný a útulný domov, kamarádství, trvalá spokojenost s tím, co je dáno, a potěšení z malých zázraků života. A také strašlivé dětské rozhořčení nad světem chamtivosti a zloby, který je třeba napravovat, neboť největší dobrodružství znamená jediné – stát se dobrým člověkem.

Čarovné dědictví - je kouzelná červená čepička, kterou vlastní odvážný a srdnatý Vít, synek čepičářův. Vlivem jejích zázraků nabývá Vít síly a statečnosti v boji za svobodu starobylého města. S účinnou pomocí všech poctivých lidí podaří se mu vyhnat tyranského vévodu Gustavai s jeho žoldáckým vojskem a vrátit tak městu bývalou svobodu. Kouzelná čepička je právě oním symbolem nebojácnosti a odvahy bojovat o to, co je v našem životě nejdražší - o lidskou svobodu.

Vrcholné dílo českého psychologického románu s antihrdinou Karlem Kuklem.

Autor sleduje příběh spisovatele Austa, který píše román o známém herci. Na jeho tvůrčích problémech Řezáč ukazuje, jak složitě se autor se svými životními zkušenostmi a osobními vlastnostmi zrcadlí ve svém díle, ve svých literárních postavách. Pasivní a neprůbojný intelektuál vytváří podvědomě v hrdinovi protějšek opačných vlastností, naopak jím vymyšlené postavy se osamostatňují ke svébytnému jednání, mění autorův záměr a zasahují i do jeho vlastních osudů. Konkrétně Aust ztrácí pod vlivem postavy, kterou vytvořil, pocit méněcennosti a nabývá nečekané průbojnosti a sebevědomí. Oba přitom řeší stejný problém vztahu umělecké tvorby a reality, umělce a společnosti, a Řezáč je nechává dojít ke stejnému poznání, že umění povýšené nad život ztrácí své vnitřní opodstatnění, a schopnost tvořit pro lidi je základní podmínkou umělecké tvorby vůbec.