Pavel Hnilička Bücher

Prostorové rozpínání měst je dnes již reálnou skutečností a tento trend dále pokračuje téměř ve všech evropských městech. Budeme-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil podstatu tohoto jevu, jenž přináší významnou změnu lidských sídel posledních desetiletí, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl. V angličtině má slovo sprawl význam roztažení, rozlézání či natahování a ve spojení se slovem urban — městský — přesně vystihuje probíhající rozlézání a s ním spojené řídnutí dnešních měst. Exodus na předměstí a vylidňování center měst vede k extenzivnímu využívání okolní krajiny, které není ničím jiným než jejím novodobým drancováním. Pojem urban sprawl odkazuje ale také na prostředí bez tradičních městských veřejných prostor a na ztrátu městskosti. Nejvýstižnějším novým českým termínem pro urban sprawl je výraz sídelní kaše, který trefně pojmenovává neuspořádanou skrumáž předměstských staveb. Po úspěchu prvního vydání vychází nyní druhé, doplněné vydání knihy Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Studie architekta Pavla Hniličky je určena nejen odborníkům – projektantům a architektům –, ale také představitelům obcí a měst, jež mohou rozvoj sídelní kaše na svém území ovlivnit, a všem těm, kterým není budoucnost okolní krajiny lhostejná.

Kniha Hustota a ekonomika měst srovnává na konkrétních příkladech souvislost mezi hustotou osídlení a náklady na veřejnou infrastrukturu. Cílem publikace bylo vytvořit podklad pro kvalifikované rozhodování odpovědné samosprávy o rozvoji svého území. Další využití jistě nalezne odpovědná státní správa a urbanisté. Organicky rostlá, bloková, smíšená či modernistická zástavba není rozdílná jen z pohledu urbanistické struktury, nýbrž i z pohledu ekonomického a samozřejmě i sociálního. Výzkum srovnává z různých úhlů pohledu celkem sedm struktur, které jsou charakteristické odlišným množstvím veřejných prostranství, parků, počtu obyvatel, výměry komunikací, chodníků a další infrastruktury. Výzkum ukazuje, že vyšší hustota obyvatel přináší sice vyšší náklady na plochu, ale v přepočtu na obyvatele znamená pro město nemalé úspory. Zásadním zjištěním je, že tento vztah není lineární a zakřivuje se okolo hustoty sto obyvatel na hektar, která bývá označována jako udržitelný model městka krátkých vzdáleností. Kniha vznikla jako výsledek spolupráce širokého autorského týmu složeného z expertů ČVUT – Masarykova institutu vyšších studií, Institutu plánování a rozvoje, architektů a ekonomů, který úspěšně získal a následně realizoval grant podpořený Technologickou agenturou České republiky. Příklady jednotlivých typů zástavby v hlavním městě Praze bylo možné zpracovat díky velmi podrobným a kvalitním datům Institutu plánování a rozvoje.

Cílem ročenky české architektury je pravidelně podávat zprávu o aktuální situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet podněty k inspiraci a veřejné diskusi. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.