Miloš Hlávka Bücher

Ztracené dítko avantgardy - i tak by šlo s trochou nadsázky charakterizovat osud Miloše Hlávky. Smyslem této publikace není snaha dělat z Hlávky básníka velikosti Seiferta, Nezvala či Holana, nýbrž napravení určité křivdy a zpřístupnění jeho literárního odkazu dnešní čtenářské generaci (tím spíše, že v Hlávkově literární pozůstalosti jsou i práce dodnes nevydané - např. právě sbírka Písně na rozloučenou, překvapením mohou být ale i Hlávkovy neznámé prózy z 30. let). Knihu doplňuje obrazová příloha a zasvěcená studie Tomáše Vučky, vymezující Hlávkovo místo v kontextu české literatury.

Bissig und schonungslosEine brillante und provokante Großstadtsatire im Berlin der frühen 30er Jahre. »Satirischer Roman von Erich Kästner, erschienen 1931. - Das Werk gilt als eine der brillantesten Satiren auf deutsche, insbesondere Berliner Zustände am Ende der zwanziger Jahre und während der großen Wirtschaftskrise um 1930. Titelheld ist der zweiunddreißigjährige Germanist Dr. Jakob Fabian, bisher Adressenschreiber, nun Reklametexter für eine Zigarettenfirma, ein »zarter Ironiker«, der »auf den Sieg der Anständigkeit wartet«, nicht gerade lebenstüchtig ist und von den Menschen immer wieder übervorteilt wird.«

Monsieur Teste, das ist die berühmteste Figur, die Paul Valéry erfunden hat, eine der wenigen Schlüsselfiguren der Moderne überhaupt. Rilke sah in dem schmalen Büchlein die »stärkste Romanessenz, die je destilliert worden ist«. Durch Jahrzehnte hat sich Valéry nicht von seiner Erfindung trennen können und die ersten Seiten (aus dem Jahre 1896) durch stets neue Einfälle ergänzt und abgerundet. Monsieur Teste – das ist Paul Valéry (1871–1945) selbst mit seinem Drang nach Klarheit und Unabhängigkeit des Denkens. »Der fremde Blick auf die Dinge, der Blick eines Menschen, der nicht versteht, der außerhalb dieser Welt steht, Auge an der Grenze zwischen Sein und Nichtsein – ist der des Denkers. Und auch der des Sterbenden, des Menschen, der den Verstand verliert. Worin der Denker ein Sterbender ist, oder ein Lazarus, beliebig. Nicht ganz beliebig.«

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zrańuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.

Epos. Třebaže v prvním plánu dominuje milostný příběh mezi Helenou, Jindřichem a lyrickým subjektem, těžiště Kormorána leží v pnutí mezi dvěma duševními a mentálními principy, ztělesňovány na jedné straně automobilovým závodníkem Jindřichem a na druhé straně zasněným vypravěčem. Vstupuje ale také do vstahu vypravěče a Heleny.

Dramatický život slavného tanečníka líčí jeho manželka, kterou jako začínající maďarskou baletku Romolu de Pulszky Nižinskij poznal během třítýdenní plavby do Argentiny. Závěrečná poznámka: Miloš Hlávka.

Hra Prinz Friedrich von Homburg, vznikla v letech 1809–1811 jako jeden z vrcholů německé i světové dramatiky, premiéra byla 3. října 1821 ve Vídni. České druhé, pozměněné vydání. Drama mladistvého prince-generála, který se proviní z milostné roztržitosti proti vojenské kázni vítězstvím v bitvě a je paradoxně, jako hrdina, odsouzen vojeským tribunálem k trestu smrti.