Edice obsahuje moderní biografii mistra Jana z Rokycan od prof. Jaroslava Boubína, kladoucí důraz na jeho dětství a mládí; dále texty tří různých žalob (rané a stručné „Články a omyly Jana Rozkydala“, obsáhlé a podrobné „Žaloby katolíků“ a krátká „Ustanovení, která činil, když držel Prahu po zrazení polského knížete Zikmunda...“); a konečně nejstarší z Rokycanových životopisů z pera jeho odpůrce Jana Bosáka. Knihu uzavírá epilog vydavatele (jímž je Petros Cironis), hovořící o jejím vzniku u příležitosti 600. výročí Janova narození.
Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.
Publikace zpřístupňuje 14 spisů Petra Chelčického z rukopisu pocházejícího z 15. století, který je dnes uložen v pařížské Národní knihovně (Bibliothèque nationale) pod signaturou Fonds slave 29. Naprostá většina těchto děl byla buď vydána zcela nedostatečným způsobem v 19. století, anebo nebyla dosud publikována. Vedle méně známých či téměř neznámých prací Chelčického edice přináší i takové texty jihočeského myslitele, jež náleží či ve své době náležely k jeho nejproslulejším pojednáním (Replika proti Rokycanovi, třídílný traktátový cyklus o Antikristu atd.). Součástí knihy jsou vedle obsáhlé studie věnované Pařížskému rukopisu i jednotlivým vydávaným spisům také doprovodné rejstříky (a to jak citovaných a připomínaných míst z bible a z ostatní literatury, tak i osobní a místní). Publikace je prvním svazkem nově založené ediční řady Sbírka pramenů k náboženským dějinám, kterou řídí Centrum medievistických studií.
Projekt Jiřího z Poděbrad, od jehož zrodu uplynulo již více než 550 let, nepochybně patří k nejznámějším politickým projektům českých dějin, není-li mezi nimi dokonce ten vůbec nejslavnější. Velkolepá vize nové organizace Evropy, kterou se nedlouho po polovině 15. století snažila uvést do života přímo horečná diplomatická aktivita českého krále, bývá často označována za předzvěst některých z vrcholných mezinárodních institucí, jež vznikly teprve zhruba o pět set let později – zejména Organizace spojených národů a Evropská unie. Již tradičně je spojována především se jménem panovníka, který se důrazně, třebaže v posledku marně, zasadil o její realizaci.
Prací řady převážně českých odborníků proto vznikla tato kniha, aby se pokusila nově se zamyslet, a to z nejrůznějších úhlů pohledu, nad uvedenou diplomatickou akcí a připomenout její klíčové aspekty, přičemž klade zvýšený důraz na jejich historický kontext. Snaží se tak přispět k přesnějšímu zhodnocení Jiříkova projektu a k ujasnění místa, jež mu v dosavadním vývoji náleží.
Vědecká a dosud nejúplnější edice vrcholného díla Petra Chelčického a jednoho z nejpozoruhodnějších spisů české reformace. Součástí knihy je také obsáhlý úvod, v němž je v několika kapitolách postupně analyzován nejen obsah, ale i další aspekty Sieti viery, jako jsou například problémy kolem jejího názvu, otázky přesnější datace jejího vzniku, historie recepce tohoto Petrova spisu atd. Pro dokreslení této recepce jsou ostatně připojeny též ediční přílohy, v nichž je publikováno několik drobnějších textů převážně ze 16. století. Závěrečné oddíly svazku pak přinášejí obsáhlé rejstříky i seznam použité literatury.
Po čtyřiceti letech vychází životopis jedné z nejvýznamnějších postav českého středověkého myšlení i české reformační tradice. Petr Chelčický přitom představuje osobnost významu světového: především svým důrazem na nenásilí předznamenal mnohé myslitele pozdějších epoch. Kniha J. Boubína představuje život a dílo Petra Chelčického, výklad jeho učení, především sociálního (například v problematice trestu smrti). Věnuje se rovněž rezonanci a působení Chelčického myšlení v českém prostředí i u velikánů dějin světových (Lev N. Tolstoj, Mahátma Gándhí, Martin L. King).
