Jan Klápště Bücher

Publikace přináší výsledky studia vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku, především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci.

Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země. Je to epocha posledních Přemyslovců a jejich nebývalého mocenského vzestupu, ale také německé kolonizace, zakládání měst, rytířské gotické kultury a emancipace křesťanské církve. Klápšťova kniha však nepřináší její faktografické shrnutí, jedná se jí spíš o postižení vnitřních souvislostí. Autorova přemýšlivost a profese archeologa mu k tomu dávají překvapivé množství nových impulsů.

Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes. Složitý vývoj a fungování středověké Prahy však není možné pochopit bez poznání jejího vztahu k okolnímu regionu. O něj se nejprve opřela expanze prvních Přemyslovců, což dokládá síť rozsáhlých hradišť, která s konsolidací raného státu ztratila svůj význam. Později se zde zformovalo hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole, jež se stalo také arénou podnikání a reprezentace významných pražských měšťanů. Kniha nabízí soubor studií archeologů, historiků a přírodovědců, zkoumajících různé aspekty proměn „krajiny středověké Prahy“ od počátků raného středověku až do 15. století. Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.

Sborník vydaný k 70. narozeninám jednoho z nejvýznamnějších a nejinvenčnějších znalců raného středověku Dušana Třeštíka je souborem originálních příspěvků 26 českých i polských historiků včetně oslavence. Většina autorů se pomocí různých námětů z různých historickýchobdobí snaží vést hypotetický dialog s postoji Dušana Třeštíka i s názorovými proudy, které ovlivňují vývoj současného historického bádání u nás i v zahraničí.

Touto knížkou bere čtenář do ruky výbor z prací prof. Jana Klápště, archeologa a skvělého historika, jehož dílo po desítky let oživuje naše průhledy do světa středověku. Nebylo snadné vybrat z obsáhlé nabídky tituly nejvýstižnější, snad se to však alespoň dílem podařilo. U rodáka z Českého ráje nebylo možné nezačít odjinud než právě z kraje pod Troskami. Paleta je ovšem barvitější a zavádí nás do středověkého města, vesnice i na panská sídla, z Mostecka na Černokostelecko nebo nazpět do Pojizeří a na hrady pyšných Markvarticů. Každý si tu může najít to svoje. Editoři sestavili předkládaný výbor s díkem za dlouhé přátelství a v úctě k jubilantovi i jeho inspirativnímu dílu.

Rozhovory s Janem Klápště o středověku i našem světě. Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie? Rozhovory s profesorem Janem Klápště, předním evropským archeologem středověku, se dotýkají široké palety otázek spojujících středověk se současností. Kniha je poutavým svědectvím o celoživotním hledání cest k pochopení proměn středověké společnosti a krajiny. Jelikož ale minulosti klademe jen ty otázky, které jsou aktuální pro nás, nabízí rozhovory i pestrý kaleidoskop setkání s osobnostmi, které Jana Klápště ovlivnily, a s problémy, které hýbou dnešním světem, a tím pádem i s našimi obrazy dějin.

Sborník je výběrem z příspěvků odpřednášených na doktorandských seminářích pořádaných v rámci grantového projektu GAČR: Moravskoslezská škola doktorských studií. Autoři článků jsou posluchači doktorského studijního programu vědních oborů archeologie a antropologie na Masarykově univerzitě. V úvodu sborníku prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc., jako řešitel projektu, krátce charakterizuje jeho vývoj, glosuje jednotlivé doktorské semináře a také obsah samotné publikace. Sborník obsahuje 19 článků. V příspěvcích se čtenář může dozvědět něco ze života paleolitika Jana Kniese, údaje o osídlení Moravy v mladší době kamenné, zajímavosti o zpracovatelích kovů a jejich výrobcích z doby bronzové, nebo také informace o moravské populaci v raném či vrcholném středověku.