Jan Klápště Bücher

Publikace přináší výsledky studia vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku, především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci.

Book by

Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země. Je to epocha posledních Přemyslovců a jejich nebývalého mocenského vzestupu, ale také německé kolonizace, zakládání měst, rytířské gotické kultury a emancipace křesťanské církve. Klápšťova kniha však nepřináší její faktografické shrnutí, jedná se jí spíš o postižení vnitřních souvislostí. Autorova přemýšlivost a profese archeologa mu k tomu dávají překvapivé množství nových impulsů.

Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes. Složitý vývoj a fungování středověké Prahy však není možné pochopit bez poznání jejího vztahu k okolnímu regionu. O něj se nejprve opřela expanze prvních Přemyslovců, což dokládá síť rozsáhlých hradišť, která s konsolidací raného státu ztratila svůj význam. Později se zde zformovalo hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole, jež se stalo také arénou podnikání a reprezentace významných pražských měšťanů. Kniha nabízí soubor studií archeologů, historiků a přírodovědců, zkoumajících různé aspekty proměn „krajiny středověké Prahy“ od počátků raného středověku až do 15. století. Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.

Sborník vydaný k 70. narozeninám jednoho z nejvýznamnějších a nejinvenčnějších znalců raného středověku Dušana Třeštíka je souborem originálních příspěvků 26 českých i polských historiků včetně oslavence. Většina autorů se pomocí různých námětů z různých historickýchobdobí snaží vést hypotetický dialog s postoji Dušana Třeštíka i s názorovými proudy, které ovlivňují vývoj současného historického bádání u nás i v zahraničí.

Touto knížkou bere čtenář do ruky výbor z prací prof. Jana Klápště, archeologa a skvělého historika, jehož dílo po desítky let oživuje naše průhledy do světa středověku. Nebylo snadné vybrat z obsáhlé nabídky tituly nejvýstižnější, snad se to však alespoň dílem podařilo. U rodáka z Českého ráje nebylo možné nezačít odjinud než právě z kraje pod Troskami. Paleta je ovšem barvitější a zavádí nás do středověkého města, vesnice i na panská sídla, z Mostecka na Černokostelecko nebo nazpět do Pojizeří a na hrady pyšných Markvarticů. Každý si tu může najít to svoje. Editoři sestavili předkládaný výbor s díkem za dlouhé přátelství a v úctě k jubilantovi i jeho inspirativnímu dílu.

Rozhovory s Janem Klápště o středověku i našem světě. Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie? Rozhovory s profesorem Janem Klápště, předním evropským archeologem středověku, se dotýkají široké palety otázek spojujících středověk se současností. Kniha je poutavým svědectvím o celoživotním hledání cest k pochopení proměn středověké společnosti a krajiny. Jelikož ale minulosti klademe jen ty otázky, které jsou aktuální pro nás, nabízí rozhovory i pestrý kaleidoskop setkání s osobnostmi, které Jana Klápště ovlivnily, a s problémy, které hýbou dnešním světem, a tím pádem i s našimi obrazy dějin.

This collection presents a comprehensive examination of rural architecture and daily life across various regions in medieval Europe. W. Haio Zimmerman's introduction sets the stage for diverse case studies, beginning with Emma Bentz's exploration of building functions and social spaces in South Scandinavia. Jochen Komber discusses Viking Age architecture, while Hans Skov traces the evolution of rural house types in Denmark from 800 to 1500 A.D. Mette Svart Kristiansen reconstructs the layout of a Danish farmstead, and Henriette Rensbro analyzes medieval farmhouses in Eastern Denmark, emphasizing different building techniques. Further contributions include Annette Hoff's insights on farm buildings based on Northwest European lawbooks, Rolf Barenfanger's examination of medieval houses in East Frisia, and Wolfgang Dorflers' study of early farmhouse structures in the Elbe-Weser region. Various authors investigate the transformation of rural housing, including Heinrich Stiewe's focus on 16th-century changes in Ostwestfalen, and Dietrich Maschmayer's analysis of Northwest German hall houses as indicators of agricultural revolutions. Additional topics cover late medieval log houses in Switzerland, house plans from Dutch settlements, and housing in medieval Ireland and Scotland. The anthology concludes with reflections on rural housing in Hungary and Bohemia, showcasing the continuity and change in architectural practices across the