Ferdinand Havlík je mezi českými profesionálními hudebníky jedním z nejobdivovanějších interpretů jazzové hudby. Je úspěšným kapelníkem, skladatelem a rovněž známým humoristou, jak se již o tom mohli čtenáři přesvědčit v úspěšné knížce Historky Ferdinanda Havlíka, jak je zapsal a převyprávěl Jiří Suchý (Maxdorf 2008). Základní ladění Havlíkovy autobiografie Můj život s klarinetem je o něco vážnější. Havlíkovy vzpomínky jsou strhujícím příběhem české populární hudby druhé poloviny 20. století. A je zcela jasné, že je to příběh autentický, vyprávěný živě, ale citlivě, bez dnes obvyklé senzacechtivosti. To je velmi cenné zejména u prominentních osobností české populární kultury, jejichž osudy jsou širší veřejnosti mnohdy prezentovány účelově zkreslené bulvárními médii. S výjimkou úzkého okruhu Havlíkových přátel jen málokdo znal druhou stránku jeho osobnosti, tu nerecesistickou. Ferdinand Havlík byl celý život mimořádně vnímavým pozorovatelem, skvělým psychologem a navíc člověkem natolik vzdělaným, že si při četbě jeho vzpomínek bezděky uvědomíme, že čteme historii celé české společnosti. Ovšem historii viděnou očima člověka, který se díky svému talentu a umění dostal i tam, kam jsme třeba my ostatní neměli přístup.
Ferdinand Havlík Bücher
Diese Sammlung von Balladen basiert auf Erbens Studien zur slawischen Folklore. Sie wurde erstmals 1853 veröffentlicht und ist durchdrungen von Mord und Chaos: Gräber öffnen sich, die Toten wandeln auf der Erde, das Lebendige wird zum Unlebendigen und umgekehrt, während Ungeheuer und Monster aus Seen und Wäldern auftauchen. Menschliche Verwandlungen erinnern an Ovids Metamorphosen. Die Balladen sind in einem frischen und energiegeladenen Stil verfasst, der ihren Rhythmus und ihre Kadenz perfekt einfängt. Im Laufe der Jahre hat sich diese Sammlung als Meisterwerk etabliert und als Inspirationsquelle für Künstler aller Art gedient, darunter Antonín Dvořák, der eine Reihe von symphonischen Gedichten zu einigen dieser Geschichten komponierte. Von den vielen Illustratoren, die zu den verschiedenen Ausgaben beigetragen haben, gilt Alén Diviš' Kunstwerk als das eindrucksvollste. Erbens eigene Anmerkungen zu den Ursprüngen vieler dieser Geschichten sind ebenfalls enthalten.
Vzpomínky legendárního jazzmana a kapelníka Semaforu převyprávěné neméně legendárním Jiřím Suchým. Příběhy, jejichž postavami jsou především známí čeští hudebníci, s neopakovatelnou směsí humoru i nostalgie zachycují dobu od konce války až po současnost. Kniha je ideálním dárkem pro střední a starší generaci, pro mladší čtenáře je lidským svědectvím o době, která rozhodně nebyla pouze černobílá.