Michael Fossel Bücher
1. Januar 1950
Dieser Autor befasst sich eingehend mit deutscher und politischer Philosophie, mit einem besonderen Schwerpunkt auf den Werken von Kant und Paul Ricœur. Sein Schreibansatz ist stark von seinem akademischen Hintergrund in Philosophie geprägt, wo er sich auf intellektuelle Traditionen und deren gegenwärtige Relevanz konzentriert. Durch seine Arbeit erforscht er komplexe philosophische Konzepte und deren Anwendungen auf politische und gesellschaftliche Fragen. Sein Schreiben zeichnet sich durch Präzision und Tiefe in der Analyse von Ideen aus.
Many old favourites, now edited to 2,000 words or less. Illustrated with traditional illustrations.
Enzym, který třímá klíč k lidskému stárnutí a brzy nás dovede k delšímu a zdravějšímu životu. Vědci se shodují na nové teorii, podle níž je lidské stárnutí následkem buněčného stárnutí. Pokaždé, když se buňka dělí, se její telomery (konce chromozomů) zkracují. S každým zkrácením telomer klesá schopnost buňky obnovovat své molekuly, v důsledku čehož stárne. Lidské stárnutí je tedy výsledkem stárnutí bilionů tělesných buněk. Některé buňky však nestárnou. Pohlavní a kmenové buňky se množí neomezeně dlouho a nestárnou, protože produkují telomerázy, které obnovují, tedy znovu prodlužují telomery, jež tyto buňky udržují mladé. Tato převratná kniha pojednává o tom, že budeme brzy schopni telomerázu využívat jako účinný terapeutický prostředek s potenciálem výrazně prodloužit délku života, ba dokonce zvrátit lidské stárnutí.
Quartier rouge
Le plaisir et la gauche
Peut-on jouir, dans un monde injuste, sans être complice de l'injustice ? Pourquoi la politique, et en particulier la gauche, a-t-elle cessé de prendre au sérieux les questions du corps et du plaisir ?Dans un monde où nos plaisirs, qu'ils soient érotiques, alimentaires ou festifs, semblent formatés par le capitalisme et restreints par des impératifs politiques, Michaël Foessel tente de comprendre comment la dévalorisation de ce sentiment a fait, trop souvent, confondre modération et ascèse.Il nous invite à redécouvrir la dimension politiquement subversive du plaisir et à nuancer les injonctions du moralisme progressiste ambiant. Parce qu'il est temps, "devant l'imminence du désastre, de lui préférer les éclats de rire, le jeu ou toute autre forme d'allégresse susceptible de convaincre, malgré tout, que la fête n'est pas finie".
