Robert Kvaček Reihenfolge der Bücher

Fašistický režim italského duceho Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Mussolini těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie – byť vítězné – a Evropy vůbec. Sliboval vytvořit nové „římské impérium“ a své výboje ve 30. letech začal realizovat. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům. Duce se stal zcela závislým na spojenectví s Hitlerem, který se mu snažil pomáhat, aspoň zčásti zacelovat jeho prohry a dodávat mu sebevědomí. Autor s hlubokou znalostí reálií popisuje události spojené s dvojím pádem italského diktátora, který patří k podstatným stránkám druhé světové války. Není „vedlejší“, či „doprovodnou“ historií, ale válečným výsledkem z nejdůležitějších. Má dramatický průběh, obsah i smysl. Mussolini připravoval o budoucnost nejen Itálii, ale i Evropu.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Publikace s prostým názvem Liberec z edice Zmizelé Čechy se ohlíží za tváří města, která už dávno zmizela pod nánosem moderny, skla, betonu, širokých asfaltových silnic a obřích nákupních center. Kniha Hany Chocholouškové a Markéty Lhotové se sestává ze dvou částí: textové a obrazové. Poklonu zaslouží zpracování textu: na necelých padesáti stranách zde čtenář najde v kostce prakticky všechno, od historie města přes jeho pamětihodnosti až po turistické zajímavosti, exkurzi do oblastí kultury, sportu - a protože větší část knihy tvoří snímky, nechybí pojednání o místních fotografických osobnostech. Bez jitření vášní doprovodný text popisuje i národnostní spory včetně výměny obyvatelstva, která se odehrála po druhé světové válce.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.

Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj. Ačkoliv se čeští politici v čele s prezidentem Benešem snažili republiku zachránit vší mocí včetně moci branné, zradě svých spojenců Francie a Anglie čelit nedokázali. Těm byl osud malé země uprostřed Evropy lhostejný. Adolf Hitler dosáhl s jejich pomocí svého a vítězně vykročil za svým snem o tisícileté říši. Co Mnichovské dohodě předcházelo, proč k ní došlo, kdo a jak se na onom ostudném činu podílel a jak vše probíhalo - o tom sugestivně vypráví tento svazek Magnetky, jehož autorem je renomovaný český historik prof. Robert Kvaček. Na základě detailní znalosti dobových dokumentů plasticky líčí dění a atmosféru oněch zářijových dní, zejména dne posledního.